Nedávno jsme se zabývali podmořskými loukami, nyní se však ponoříme do dalšího fascinujícího ekosystému - podmořského chaluhového lesa. Tvoří ho impozantní hnědé řasy zvané chaluhy, které mohou dorůstat délky až 60 metrů a ukrývají bohatý svět mořských tvorů. Tyto řasy najdeme nejen v hlubinách oceánů, ale i v běžných výrobcích, jako jsou potraviny či kosmetika. Dozvíte se, co všechno se skrývá v tajemném království chaluh i proč jsou dnes tak ohrožené.


Kotvičník: přírodní afrodisiakum



Kotvičník zemní je rostlina, o které koluje na internetu nespočet informací - a většina z nich se týká jeho pověsti přírodního afrodisiaka. Jenže kotvičník toho umí mnohem víc: studie naznačují, že jeho účinky mohou zasahovat i do dalších oblastí zdraví, od hormonální rovnováhy po vitalitu organismu. Tato nenápadná rostlina tak skrývá kombinaci tradičního využití podpořeného moderním vědeckým výzkumem. Pojďme se společně podívat, co všechno kotvičník umí a proč si získal tolik pozornosti.


Víte, že i les má svůj vlastní „internet“? Hruštičky, nenápadné mixotrofní či mykoheterotrofní rostliny, jsou jeho součástí. Pomocí podzemní sítě zvané wood wide web komunikují s houbami i stromy a vyměňují si živiny i informace. Zjistěte, jak tento fascinující „podzemní internet“ funguje a jak je to s výživou různých druhů hruštiček.
Cesta do pravěku


Domestikace rostlin je i v současnosti důležitým tématem. Sója luštinatá patří mezi nejdůležitější plodiny světa díky vysokému obsahu bílkovin a oleje využívaných ve výživě, krmivech i průmyslu, a tak se není čemu divit, že je stále předmětem zájmu mnoha výzkumníků. V Evropě se při jejím šlechtění klade důraz hlavně na ranost, aniž by přitom ztratila své cenné agronomické a nutriční vlastnosti.


V další části našeho botanického putování za léčivými rostlinami Amazonie se seznámíme s krotonem Lechlerovým, známým jako „dračí krev“. Po poranění stromu vytéká jasně červený latex, a právě jeho obsahové látky mohou mít zajímavé účinky na lidské zdraví. Jaký je příběh tohoto fascinujícího amazonského stromu a co o něm říkají nejnovější výzkumy?

Kulturní jednoděložné rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku



V našem seriálu o domestikovaných rostlinách se nyní dostáváme do oblasti Indo-Malajsie, zahrnující Indii a část jižní Asie, která je územím s obrovskou diverzitou rostlin i živočichů. Zrodily se zde známé plodiny patřící mezi jednoděložné rostliny, jako jsou banánovník, kokosové palmy či cukrová třtina, ale skrývá i mnoho dalších přírodních pokladů. Přesně to, co dělá tuto oblast tak výjimečnou, vám odhalí náš článek.

Přežijí domestikované plodiny bez péče člověka? Příběh datlové palmy z Kapverd



Lidé po staletí šlechtili rostliny pro sladší plody, vyšší úrodu a odolnost proti škůdcům, ale výsledkem je často závislost plodin na lidské péči, jako je zavlažování, hnojení i ochrana před chorobami a škůdci. Zajímavým příkladem je datlovník pravý, známý pod jménem datlová palma, a jeho divocí příbuzní, jako je datlovník atlantský ze souostroví Kapverdy, kteří ukazují, jak domestikace mění život rostlin.


Houby národní přírodní památky Kaňkovy hory



V dalším díle našeho seriálu se vydáme do CHKO Železné hory, konkrétně do národní přírodní památky Kaňkovy hory u vodní nádrže Seč. Zdejší bukové porosty ukrývají přes 300 druhů hub, mezi nimiž najdeme zajímavě vonící holubinku fialovonohou, drobnou ronivku podhorskou, nápadnou pýchavku ježatou, psivku obecnou i kuřátka načervenalá připomínající mořský korál. Znáte je?


Hnojník obecný možná nepatří mezi houbařské favority, přesto skrývá zajímavý příběh. Kdysi sloužil k výrobě černého inkoustu a dnes upoutává pozornost svými léčivými účinky. Od historického „inkoustování“ až po moderní medicínu ukazuje, jak mocné a překvapivé může být přírodní království hub.


Rostliny nížinných rašelinišť



Rašeliniště jsou jedny z nejohroženějších biotopů, ať už ta horská, vrchoviště, o nichž jsme se již v našem časopise zmiňovali, nebo ta v nížinách, slatiniště. Slatiniště najdeme zejména v oblastech s vývěrem minerálně bohatých, vápnitých pramenů. Tentokrát vás zavedeme na třeboňská blata, polabské černavy i mokřady na jižní a střední Moravě.

Kulturní dvouděložné rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku



Ve druhé části našeho seriálu o domestikovaných rostlinách indo-pacifické oblasti se zaměříme na dvouděložné rostliny, mangovník, papírovník či chlebovník. Chlebovníky jsou fascinující nejen svými obrovskými plodenstvími, ale také zajímavými ekologickými, kulturními a historickými souvislostmi. Věděli jste, že jeden strom může nést až 200 plodů ročně, z nichž každý může vážit 5-20 kg, ale někdy i 50 kg?


Evoluční vývoj rostlinám umožnil osídlit všechny kouty naší planety a vytvořil síť vzájemně komplikovaných vztahů mezi rostlinami a živočichy, kterým jsme se věnovali již v několika předchozích článcích o (nejen) aromatických rostlinách. Nyní si ukážeme, že vonný jazyk neovládají jen aromatické rostliny, ale i rostliny produkující nektar. Tato vonná látka je však zcela jiného charakteru a rostliny ji vyrábějí za jiným účelem.

Klokočí: plody klokoče zpeřeného v botanickém, ekologickém a etnobotanickém kontextu



Klokočí - lesklá semena klokoče zpeřeného - jsou symbolem české přírody i lidové tradice. Tento okrasný keř s vonnými květy a nafouklými tobolkami okouzloval už naše předky. Prozkoumejte, o jakou rostlinu vlastně jde, jakou roli hrálo klokočí v lidovém umění a proč mělo i duchovní význam.


Koření a psychoaktivní rostliny pocházející z oblasti Indo-Pacifiku



Indomalajská oblast je také pravým rájem koření a rostlin s cennými bioaktivními látkami. Mezi nejznámější patří pepřovníky, zázvory a kurkumy, které lidé po staletí používali nejen k ochucení pokrmů, ale také pro léčebné a rituální účely. Zázvor a rostlinu zázvorovník jistě znáte, ale co třeba betelové sousto? Víte, která kombinace rostlin vytvoří tento stimulant?


Kotrč kadeřavý je vzácná houba, kterou si cení jak mykologové, tak houbaři. S chutí po oříšcích a kořenitou vůní nabízí skvělý kulinářský zážitek, a navíc skrývá množství látek s léčivými účinky. Roste, či spíše parazituje, převážně na borovicích v Evropě, Severní Americe a Asii a využívá se hlavně do polévek, omáček či gulášů. Povíme si, jaké léčivé látky kotrč obsahuje i kde a proč se pěstuje komerčně.
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše
Cesta do pravěku
Zaujaly vás naše články?

Objednejte si časopis Nová Botanika ještě dnes

na našem e-shopu

MujSvetRostlin.eu
 

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů