Jarní vábení ladoněk

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Ladoňky patří mezi první krásky jara spolu s bledulemi, sněženkami či talovíny. I když příroda ještě vypadá, že hluboce spí, v lužních lesích již vykvétají ladoňky a svými drobnými květy upozorňují, že jaro se blíží. Pojďme si představit některé z druhů ladoněk rostoucích u nás.

Botanické zajímavosti Českého lesa

Autor:
RNDr. Tomáš Peckert, Ph.D.
Správa CHKO Český les, regionální pracoviště Přimda

Uvádí se, že Český les je botanicky nepříliš bohaté území, nicméně i zde můžete najít řadu rostlinných klenotů a vychutnat si plně jeho návštěvu. Přijměte pozvání a navštivte s námi nejhodnotnější partie oblasti, přírodní rezervace Farské bažiny, Podkovák či Dianu.

Ostře sledované granátové jablko.
1. díl. Obsahové látky

Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

Určitě znáte granátové jablko. Rostlina plodící granátová jablka je marhaník granátový čili granátovník. Je hojně pěstován ve Středomoří a v současné době jsou jeho plody dobře dostupné i u nás. Věděli jste ale, že kromě osvěžení granátové jablko oplývá mnoha látkami s léčivými účinky? Co ukázaly nejnovější výzkumy a proč ho zařadit do svého jídelníčku, zjistíte v dalším díle našeho seriálu o superpotravinách.

Botanická exkurze do miocenních lesů střední Evropy

Autor:
Prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

V dalším dílu seriálu Cesta do pravěku budeme tentokrát putovat lesy a jejich podrostem, které se jen vzácně najdou v uloženinách úzce spojených s hnědouhelnými slojemi. Najdeme zde kapradiny, které se vzhledem příliš neliší od našich dnešních druhů, ale také cykasovité rostliny, které se již na našem území nevyskytují a setkáme se s nimi v tropech či subtropech. Jednou z novinek paleobotanického výzkumu je rozpoznání třetihorní reevesie Hurníkovy z čeledi slézovitých, kterou vám také představíme.

Čím se brání rostliny?

Autor:
Ing. Roman Pavela, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Sekundární metabolity patří do skupiny rostlinných látek, které mají za úkol chránit rostliny proti patogenům a škůdcům. Každý rostlinný druh si v průběhu evoluce a koevoluce vytvořil svoji vlastní strategii „přežití“, resp. ochrany proti biotickým a abiotickým stresům, kterým rostliny musely čelit po miliony let. Pojďme se podívat, jak lze rostlinnou ochranu využít v boji proti škůdcům kulturních rostlin, a to bez umělých chemikálií a pesticidů.

Zámecký park ve Štiříně

Autor:
Václav Větvička
Zámecký park Štiřín

Štiřínský park je známý svou sbírkou pěnišníků, které jsou zde zastoupeny neuvěřitelnými 1300 keři ve 150 kultivarech. V parku však objevíte celou řadu dalších druhů, především listnatých dřevin a jehličnanů. Vydejte se s námi na procházku a kochejte se krásnou 200letých dubů či 150leté borovice vejmutovky. Objevte úctyhodný jinan dvoulaločný a metasekvoj čínskou či křehkovětvec žlutý.

Kačenka česká –
pěkná jedlá jarní houba

Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc., a prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR

Rádi chodíte do lesa na houby? Vydejte se s námi poznávat velmi chutný jarní druh elegantní houby nazvaný poeticky kačenka s vlasteneckým přívlastkem česká. Plodnice kačenky vyrůstají hlavně na jaře od března do června. A víte, že prodavači hub na pražských trzích ji rozeznávali v samostatném rodě dříve než odborníci mykologové?

Pivoňky a jejich léčivé účinky

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Oblíbené, často pěstované pivoňky mají i významné léčivé účinky. Odedávna se používají v tradiční čínské medicíně (pod názvem Baishao) i v dalších asijských zemích k léčbě mnoha onemocnění. Současná medicína nyní objevuje jejich léčebný potenciál. Nejperspektivnější jsou především jejich účinky na nervový a imunitní systém.

Jemná vůně jara a léta. Fialka a levandule

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

V tomto díle seriálu se zaměříme na vůně z opačného pólu, než byly těžké vůně skořice a hřebíčku. Představíme vám lehké jarní či letní vůně fialek a levandule, tedy vůně spíše sladší a lehčí. Fialka, to není jen violka vonná, ale také další zajímavé druhy, které můžete v naší přírodě poznat. Podobně levandule lékařská má řadu „sestřiček“, které se rovněž zpracovávají do vonných kompozic. A čím se liší, to vám povíme právě v tomto pokračování seriálu.

Exotické rostliny východní Asie. 2. díl

Autor:
Doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc.
Praha

Některé exotické, u nás dosud neznámé rostliny východní Asie se daří pěstovat také v našich podmínkách. Ve druhém díle našeho seriálu vám představíme druhy, jejichž úspěšné zavedení do kultury umožnilo přesnou determinaci nebo odhalilo dosud zřejmě neznámou rostlinu. Ukážeme si, za jakých podmínek je možné je u nás úspěšně pěstovat.

Co s rezistentními pleveli?

Autoři:
doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Ing. Jan Štrobach, Ph.D., Hana Smutná Výzkumný ústav rostlinné výroby

Plevele, tedy nežádoucí druhy v našich zahradách či polních kulturách. Jejich regulace zahrnuje více způsobů, nejvíce se v současnosti používají herbicidy. Jejich nadměrným používáním však vznikl problém se vznikem rezistence plevelů k těmto látkám. Například v České republice bylo zjištěno již 14 rezistentních plevelných druhů a řada dalších, u kterých je na rezistenci vůči herbicidům podezření. Jak tento problém vyřešit, vám prozradíme v tomto článku.

Ostře sledované granátové jablko. 2. díl. Léčivé účinky

Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

Víte, že konzumace granátového jablka může být vhodná jako prevence proti takzvaným civilizačním chorobám? Pomáhá regulovat vysoký krevní tlak a cholesterol, hyperglykemii, zánětlivá střevní onemocnění či obezitu. Léčivé účiny granátového jablka jsou stále pod drobnohledem vědců a zdá se, že má daleko větší potenciál i pro významné neuroprotektivní účinky, které by mohly potenciálně přispět k léčbě Alzheimerovy nemoci. Nedáte si?

Za lišejníky Bečovské botanické zahrady

Autor:
Ing. Petr. Uhlík a Ing. Jiří Šindelář
Přírodovědné oddělení Muzea Sokolov a Bečovská botanická zahrada

Poznáte lišejníky? Určitě ano, ale možná byste se rádi orientovali v druzích obývajících různé biotopy, jako třeba epifytické lišejníky rostoucí na kůře stromů, terestrické druhy rostoucí na zemi či lišejníky porůstající kamenný povrch (saxikolní druhy). V Bečovské botanické zahradě pro vás připravili speciální expozici, ve které se můžete s typickými zástupci seznámit.

Průhonický park
z pohledu mykologa –
10. díl

Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc., a prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR

V tomto seriálu vám systematicky představujeme tajemný svět hub, jejichž velké množství je právě mezi chorošovitými. Tentokrát se zaměříme na parazitické houby, které v koloběhu přeměny látek v přírodě mají svou významnou roli především jako rozkladači dřeva. Představíme vám druhy s tajemnými názvy, jako je pórnatka, pórnatice či ostropórka, bělochoroš, ostnatec či hnědák. Tipnete si, podle čeho dostaly tyto houby své jméno?

Rostliny ve skle

Autorka:
Ing. Eva Pokorná, Ph.D.
Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti

Ochrana a reprodukce genofondu lesních dřevin je velmi důležitá pro trvale udržitelné lesní hospodářství. Chcete vědět, v čem spočívá princip metody in vitro organogeneze u listnatých druhů dřevin? Dozvíte se, jak se zachovává genofond břízy trpasličí, třešně ptačí, jabloně lesní, hrušně polničky, topolů či vrb i kolik genových základen zahrnuje Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin v České republice.

Neviditelní kosmonauti.
3. díl - Sinice Arthrospira (Spirulina)

Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

V minulém díle seriálu jsme na orbitě pozorovali některé sinice a řasy a představili vám rozdíl mezi experimenty astrobiologie a kosmické biologie. Nyní se zaměříme na známou sinici Arthrospira (možná ji znáte pod jménem Spirulina), která se v současné době stala složkou mnoha potravinových doplňků i u nás. Zajímavé je, že v Africe či Střední Americe byla využívána již v dávné minulosti.

Mikroskopické houby našich obilovin

Autorky:
Ing. Jana Chrpová, CSc., a Mgr. Jana Palicová, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Co snižuje kvalitu zrna a ohrožuje výnos na poli, ale i při skladování? Jsou to mikroskopické vláknité houby a sekundární metabolity, které produkují. Výzkumníci zjistili, jak se jim bránit, ale nic není tak jednoduché, jak se na první pohled zdá…

Květy včelám milé

Autorka:
PhDr. Marie Šotolová
Moderní včelař

Máte rádi med? Pojďte se s námi podívat, které rostliny mají včely rády a jsou proto nazývány medonosné. Ukážeme si jednotlivé druhy v průběhu roku, tak jak postupně rozkvétají a nabízí včelám své pochutiny. A odpovíme vám i na otázku, kdo vlastně objevil, že právě sběr nektaru a pylu umožňuje pohlavní rozmnožování rostlin. Napovíme vám, že Charles Darwin to tentokrát nebyl, ale ten jako první uznal, že má tajemný objevitel pravdu.

O nás

O časopise

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů