Časopis NOVÁ BOTANIKA

BONUS: Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) je dvoudomý trnitý 3-4 m vysoký keř nebo menší strom z čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae). Rostliny mají letorosty pokryté šupinovitými a hvězdovitými trichomy, na konci jsou často trnité. Listy jsou opadavé, čárkovité až kopinaté, taktéž pokryté trichomy. Květy jsou nenápadné, hnědavě zelené, samčí v kláscích na konci letorostů, samičí ve svazečcích v paždí letorostů. Plodem je elipsoidní až kulovitá peckovice žluté až oranžové barvy. Rakytník kvete v březnu až v dubnu, před rašením listů nebo současně s ním.
Původní areál rozšíření zahrnuje západní Evropu, Skandinávii, Apeniny, Alpy, Karpaty, Malou Asii, Sibiř, Mongolsko, Himálaj a severní Čínu. V České republice se hojně pěstuje v parcích, zahradách a na sídlištích, a to jako okrasná dřevina i pro své plody. V Čechách byl první exemplář vysazen roku 1835 v Královské oboře.

Obsahové látky
Plody rakytníku obsahují řadu biologicky aktivních látek, izolováno jich bylo již více než 190. Výjimečná je pak zejména komplexnost jejich zastoupení. Plody obsahují sacharidy, proteiny, aminokyseliny, organické kyseliny, vitaminy C, B1, B12, E a K, kys. listovou, karotenoidy (ß-karoten, lykopen, lutein, zeaxantin), flavonoidy (kvercetin, isorhamnetin, kaempferol), fenolické sloučeniny (kys. salicylová), triterpenoidy (kys. oleanolová, ursolová), kumariny, nasycené i nenasycené mastné kyseliny (?-3, 6, 7 a 9), steroly (ß-sitosterol, kampesterol), třísloviny a minerály. O mnoha z těchto látek je známo, že působí příznivě na lidský organismus.
Unikátní je u rakytníku zastoupení mastných kyselin, které je rozdílné u dužiny plodů a u semen. Olej ze semen je složen především z kyseliny linolové (?-6) a alfa-linolenové (?-3), zatímco v dužině a slupkách plodů je bohatě zastoupena kys. palmitolejová. Kyselina palmitolejová patří mezi ?-7 mononenasycené mastné kyseliny a rakytník je jedinečný tím, v jakém množství ji obsahuje. Na rozdíl od kyseliny palmitové, kterou obsahuje ve velkém množství např. hojně používaný palmový olej, má kys. palmitolejová příznivé účinky na zdraví a představuje tak perspektivní látku pro využití v potravinářství.

Jak pěstovat rakytník
Rakytník je odolný vůči suchu, silnému mrazu i znečištěnému ovzduší. Dobře roste zejména na lehčích půdách s vysokým obsahem živin; nesnáší trvalé zamokření a špatně roste i při zastínění. Rozmnožuje se zpravidla vegetativně, a to řízky, odkopky, hřížením či roubováním. Rakytník je dvoudomá dřevina, proto abychom získali plody, musíme pěstovat rostliny obou pohlaví. Obvykle se vysazuje 1 samčí rostlina na 4-5 samičích rostlin. Mezi kvalitní odrůdy s velkými plody patří např. ´Leikora´.

Tradiční medicína
Latinské jméno Hippophae je odvozeno z řeckých slov hippos = kůň a faos = světlo, jindy se však původ vykládá také podle slova feos = bodlák. V Řecku se listy rakytníku podávaly koním i dalším hospodářských zvířatům, aby se zlepšil jejich růst a také kvalita srsti.
Rakytník má dlouhou historii používání v tradiční medicíně v mnoha částech světa. V Číně a v Tibetu se rakytník používal k léčbě řady onemocnění i jako prevence jejich vzniku odnepaměti. První doklady o jeho užívání pocházejí již ze starověku.
Rakytník patří mezi vysoce ceněné dřeviny, využití totiž najdou všechny části rostliny: plody, semena, listy, větvičky, kořeny i kůra. K léčebným účelům se ale používají především plody. V Tibetu a Mongolsku se rakytník používal k léčbě kašle a ke zlepšení trávení, v Rusku a v Himálaji k léčbě kožních onemocnění, žaludečních vředů, žloutenky, astmatu, zažívacích potíží, zácpy a revmatismu. Ve střední Asii pak také k léčbě zažívacích potíží a kožních problémů a navíc k léčbě vysokého krevního tlaku.

Využití rakytníku
Pro chuť a vůni plodů nazývají obyvatelé Sibiře rakytník „sibiřským ananasem“. Plody
se pojídají v čerstvém stavu (někomu ale může vadit kyselá chuť) nebo se zpracovávají na šťávy, džusy a džemy. Díky vysokému obsahu vitaminů, flavonoidů a dalších zdraví prospěšných látek lze rakytník používat jako tzv. funkční potravinu.
Příznivé účinky na zdraví má zejména rakytníkový olej, který se získává lisováním ze semen a plodů. Olej má oranžovou barvu a charakteristickou vůni a chuť, používá se jako doplněk stravy i k výrobě kosmetických přípravků.

Léčivé účinky rakytníku
Obsahové látky rakytníku vykazují řadu léčivých účinků, které byly potvrzeny v mnoha studiích. Rakytník má antioxidační, protizánětlivý, imunomodulační a protinádorový účinek, příznivě působí také na kardiovaskulární a trávicí systém. Významný je také efekt antimikrobiální, protistresový a adaptogenní. Díky širokému spektru účinků patří rakytník mezi oblíbené léčivé a užitkové rostliny.

Antioxidační a protizánětlivý účinek
Rakytník obsahuje velké množství látek s antioxidačním účinkem a chrání tak organismus před poškozením volnými radikály a před některými degenerativními onemocněními. Obsahové látky rakytníku zvyšují aktivitu antioxidačních enzymů a snižují tvorbu volných radikálů. Rakytník má také účinek protizánětlivý, ovlivňuje tvorbu zánětlivých mediátorů a může pomáhat např. u artritidy a psoriázy.

Protinádorový a imunomodulační účinek
Protinádorový účinek rakytníku a jeho obsahových látek byl potvrzen in vitro i v experimentech na zvířatech a je zprostředkován více mechanismy, jako je ovlivnění tvorby transkripčních faktorů, inhibice růstu nádorových buněk, indukce apoptózy a další. Rakytník působil např. proti buňkám karcinomu plic, jater, tlustého střeva, žaludku a proti leukemickým buňkám. Na protinádorovém účinku se podílí i účinek imunomodulační.

Hepatoprotektivní účinek
Rakytník působí hepatoprotektivně, tj. chrání játra před poškozením toxickými látkami a zlepšuje jejich funkci. Za tento účinek zodpovídají zejména flavonoidy a další fenolické látky. U pacientů s cirhózou jater snižuje rakytník jejich poškození a zlepšuje funkci.

Protistresový a adaptogenní účinek
Rakytník můžeme zařadit také mezi tzv. rostlinné adaptogeny, mezi které patří např. ženšen, withánie, eleutherokok a mnoho dalších. Tyto rostliny mají na organismus příznivý vliv, nespecificky zvyšují fyzickou i psychickou odolnost a chrání před poškozením stresem.

Účinky na kardiovaskulární systém
Rakytník se k léčbě kardiovaskulárních onemocnění používal již ve starověkém Tibetu a současné studie tyto účinky potvrzují. Rakytník zlepšuje funkci srdce, snižuje krevní tlak a inhibuje agregaci krevních destiček a tím i tvorbu krevních sraženin. Rakytníkový olej také snižuje hladinu glukózy a LDL-cholesterolu v krvi, zvyšuje hladinu HDL-cholesterolu v krvi a chrání tak cévy před aterogenním poškozením.

Antimikrobiální účinek
Extrakt z listů, plodů i semen rakytníku vykazuje také antimikrobiální účinek a působí proti řadě druhů patogenních i nepatogenních bakterií, významný je také účinek antivirový - rakytník působí proti chřipkovým a herpetickým virům, zaznamenán byl i účinek proti viru HIV. Za tento účinek zodpovídají především polyfenolické látky obsažené v rakytníku.

Hojivé účinky
Rakytníkový olej se díky svým hojivým účinkům odedávna používá k léčbě drobných poranění, vředů, popálenin a dalších kožních problémů. Při lokální aplikaci rakytníkového oleje dochází ke zvýšení syntézy kolagenu a lepšímu prokrvení a tím k rychlejšímu hojení. Využití by tak mohl nalézt také při léčbě bércových vředů u diabetiků. Hojivě působí i na sliznice a zlepšuje tak hojení žaludečních vředů.

O dalších léčivých rostlinách si přečtete v tištěné či e-verzi časopisu Nová Botanika 2018/1.

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Objevujte zajímavosti rostlinné říše

s časopisem Nová Botanika

O nás

O časopise

Předplatné