SEZNAMTE SE SE ZAJÍMAVÝMI VÝSLEDKY VĚDECKÝCH VÝZKUMŮ
BONUS: Pšenice a její odolnost vůči stresu
Rostliny, stejně jako jiné organismy, mohou být ve stresu z řady důvodů. Stres ovlivňuje jejich kondici i schopnost reprodukce. U pšenice, jedné z nejdůležitějších plodin světa, mohou abiotické i biotické stresy snižovat výnosy. Jak se vyrovnat s požadavky na vysokou odolnost a současně zajistit vysoké výnosy?...
BONUS: Sítiny, sítinovce, sítinky. Rozmanitost sítin - nové rody podle nejnovějších výzkumů
Letošní rok přinesl nové druhy také do naší květeny. Nejedná se sice o druhy nově objevené, ale na základě našich výzkumů je rod sítina nově rozčleněn na několik dalších nových rodů, které přibyly k již dříve vyčleněné horské sítině. Sítiny určitě znáte, rostou často na vlhčích místech, ale najdete je i na horských hřebenech. Mají domov nejen u nás, ale téměř ve všech částech naší planety, kromě tropů. Nově zahrnují 378 druhů v 8 rodech. Sítina(tradiční rod Juncus), tak jak ji popsal Carl Linné, u nás vlastně neroste, ale nyní nově máme 4 jiné rody zahrnující22 druhů: horskou sítinu, pravou sítinu, sítinku a sítinovec. … Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Biotechnologie ve šlechtění tuřínu
Už latinský název tuřínu (Brassica napus subsp. napobrassica) napovídá, že tato dnes u nás opomíjená kořenová zelenina je „rodnou sestrou“ v současnosti naopak velmi rozšířené polní plodiny - řepky olejky (Brassica napus subsp. napus). Tuřín má ceněné výživové vlastnosti, a je tak perspektivní zeleninou. Jak probíhají nejmodernější metody šlechtění tuřínu pomocí mikrosporových kultur ve srovnání s klasickým způsobem získání nové odrůdy?... Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Rostliny a zasolení
Zvýšené zasolení půdy může výrazně limitovat růst, vývoj a přežití rostlin, kdy rostliny v důsledku vyššího tlaku (osmotického potenciálu) okolí kořenů trpí nedostatkem vody obdobně, jako je tomu při vystavení rostlin suchu. Zvýšené koncentrace solí navíc vedou k pasivnímu pronikání solných iontů plazmatickou membránoudo cytoplazmy, což může vést k inhibici metabolismu. Zvýšený obsah některých iontů se může také projevovattoxicky pro rostlinnou buňku. Jak se rostliny s tímto stresem vyrovnávají?...
Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Lilek brambor se představuje aneb co možná nevíte o bramborách
Málokterá plodina je tak přirozenou součástí našeho jídelníčku, že jí běžně ani nevěnujeme příliš velkou pozornost. Řeč je o vůbec nejpěstovanější hlíznaté rostlině, která je navíc čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě hned po pšenici, rýži a kukuřici. Pojďme se podívat detailněji na lilek brambor, jednu z mnoha důležitých plodin pocházejících z Ameriky...
Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Jaká bude budoucnost šlechtění rostlin?
Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí. Každá lidská civilizace stojí a padá s dostatkem kvalitní potravy. Již rozvoj raných světových civilizací byl neodbytně spjat se schopností produkovat dostatek potravin pomocí primitivního zemědělství. Jako klíčové plodiny schopné uživit velké množství obyvatel se ukázaly „trávy“ s velkými a výživnými semeny...
BONUS: Androgeneze aneb když má rostlina pouze otce
Způsob rozmnožování, při kterém potomek zdědí genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů, nazýváme apomixií. Pokud je tímto rodičem samčí rostlina nebo jen samčí pohlavní orgány či buňky oboupohlavné rostliny, hovoříme o androgenezi. V takovém případě mateřská samičí rostlina, pokud je její přítomnost a úloha nezbytná, slouží pouze jako jakýsi inkubátor k vývoji nového jedince. Tento poměrně neobvyklý způsob rozmnožování „objevilo“ několik rostlinných druhů přirozeně a v takovém případě hovoříme o paternální apomixii jako opaku daleko častější apomixie maternální, kdy je... Celé znění článku si přečtete zde.
BONUS: Vývoj pylu: od mikrosporocytu ke zralému pylovému zrnu
Pro životní cyklus rostlin je charakteristické střídání haploidní (gametofytické) a diploidní (sporofytické) generace. Ve vývojové linii cévnatých rostlin je patrná tendence k redukci gametofytu a k jeho stále větší funkční závislosti na sporofytu. U vývojově nejpokročilejších rostlin krytosemenných, jež v současnosti se svými více než 280 000 druhy představují naprostou většinu rostlinných druhů, dosáhla redukce gametofytu svého maxima. Právě ta je spolu s dokonalou ochranou reprodukčních orgánů a využíváním mechanismů výběru životaschopnějšího pylu považována za hlavní příčinu jejich evolučního úspěchu. Většina krytosemenných rostlin... Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Růst pylové láčky: od opylení k oplození
Vývoj a funkce samčího gametofytu krytosemenných rostlin představuje komplexní sled na sebe navazujících procesu, který vyžaduje koordinovanou spolupráci rozličných buněčných typu a pletiv a s tím související specifickou genovou expresi. Na tomto procesu se podílejí pletiva gametofytická (mikrospora, zrající pylové zrno, pylová láčka) i sporofytická (prašník, tapetum, vodicí pletiva čnělky). Gametofytickou vývojovou fázi jemožno rozdělit na dvě na sebe navazující období, vývojové a funkční... Celé znění článku si přečtete zde.
BONUS: Lilek brambor se představuje aneb co možná nevíte o bramborách
Málokterá plodina je tak přirozenou součástí našeho jídelníčku, že jí běžně ani nevěnujeme příliš velkou pozornost. Řeč je o vůbec nejpěstovanější hlíznaté rostlině, která je navíc čtvrtou nejdůležitější plodinou na světě hned po pšenici, rýži a kukuřici. Pojďme se podívat detailněji na lilek brambor, jednu z mnoha důležitých plodin pocházejících z Ameriky...
SEZNAMTE SE SE ZAJÍMAVÝMI VÝSLEDKY VĚDECKÝCH VÝZKUMŮ BONUS: Mikroskopické houby na našich obilovinách - nebezpečí pro obilí i pro lidi
Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Mikroskopické vláknité houby a jejich sekundární metabolity snižují kvalitu zrna a ohrožují výnos na poli, ale i při skladování. Které houby patří mezi tyto patogeny a jak se jim bránit, se velmi intenzivně studuje. Mikroskopické vláknité houby (mikromycety) rodu Fusarium napadají pšenici, ječmen, oves a kukuřici, napadení žita a tritikale (hybridní obilnina odvozená od křížení žita a pšenice) je méně časté. Z hlediska kontaminace zrna...
Celé znění článku si přečtete zde. BONUS: Odolnost rostlin vůči stresu
Abiotické stresy (např. sucho, nízká či vysoká teplota, zasolení) významně ovlivňují rozšíření, růst a výnos plodin. V rámci klimatických změn dochází k častějším výkyvům počasí do extrémů. Například v letošní zimě (2017/18) byly na území ČR naměřeny podprůměrné srážky. V kombinaci s nadprůměrnými lednovými teplotami a příchodem mrazů v únoru došlo k mrazovému poškození některých citlivějších ozimých plodin. Extrémy počasí jsou pozorovány na celém světě a s tím přichází tlak odborné veřejnosti na rychlé a co nejpřesnější odlišení odrůds různou odolností vůči abiotickým stresům. Geneticky...
Díky vzniku fotosyntézy může na Zemi existovat rozvinutý život, jehož součástí je i člověk. Fotosyntéza je složitý a několikastupňový proces, který vznikl dle odhadu vědců před 3,4 miliardy let. Dnes si život zcela bez produktů fotosyntézy, zejména pak bez kyslíku, neumíme dosti dobře představit. Na počátku však byl kyslík pro mnohé organismy toxický... Celé znění článku si přečtete zde.
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše...
POZNEJTE LÉČIVOU SÍLU ROSTLIN...
BONUS: Jedovaté rostliny a jejich využití v medicíně Rostliny patří mezi organismy, které se na rozdíl od většiny živočichů nemohou proti predátorům aktivně bránit útěkem, nemají ani imunitní systém k obraně proti mikroorganismům. Vyvinuly si tedy jiné způsoby ochrany. Jednou z možností je tzv. chemická obrana - rostliny obsahují látky, které způsobují jejich nepoživatelnost. Je však nutno dodat, že řada živočichů si vyvinula mechanismy, které jim umožňují tuto ochranu překonat. Toxicita jednotlivých rostlin i z nich izolovaných látek se proto u různých živočišných druhů může výrazně lišit, a to i v rámci savců - např. morče toleruje vysoké dávky strychninu, který je pro člověka prudce jedovatý.... Celé znění článku si přečtete zde.
BONUS: Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) je dvoudomý trnitý 3-4 m vysoký keř nebo menší strom z čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae). Rostliny mají letorosty pokryté šupinovitými a hvězdovitými trichomy, na konci jsou často trnité. Listy jsou opadavé, čárkovité až kopinaté, taktéž pokryté trichomy. Květy jsou nenápadné, hnědavě zelené, samčí v kláscích na konci letorostů, samičí ve svazečcích v paždí letorostů. Plodem je elipsoidní až kulovitá peckovice žluté až oranžové barvy.Rakytník kvete v březnu až v dubnu...
BONUS: Hoodia gordonii - přírodní prostředek na snižování váhy
Na celém světě rychle narůstá počet obézních lidí, situace už bývá označována jako epidemie. Těžká obezita s sebou přináší řadu zdravotních rizik (cukrovka, vysoký krevní tlak, artróza, kardiovaskulární onemocnění), proto se k léčbě používají mimo jiné anorektika, tedy látky snižující chuť k jídlu. Ta však mají řadu nežádoucích účinků, proto je snaha vyvinout léčiva nová, bezpečnější. Jako perspektivní se jeví jihoafrická sukulentní rostlina Hoodia gordonii. Hoodia gordonii je sukulentní trsovitě rostoucí rostlina z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), podčeleď Asclepioideae... Celé znění článku si přečtete zde.
BONUS: Kanna - antidepresivum přírodního původu
Sceletium tortuosum neboli kanna je vytrvalá sukulentní bylina z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae). Rostlinu pod jménem Mesembryanthemum tortuosum popsal již Carl Linné; do samostatného rodu ji pak přeřadil N. E. Brown v roce 1926. Rostliny mají krátké lodyhy a dužnaté listy, na vrcholech lodyh kvetou světle žlutými až žlutooranžovými květy. Plodem je tobolka obsahující červenohnědě zbarvená semena ledvinitého tvaru. Latinský název rostliny pochází z řeckého slova skeletos = kostra (latinsky sceletum), a to podle... Celé znění článku si přečtete zde.
Objevujte léčivou sílu rostlin...
LÉČIVÉ HOUBY BONUS: Léčivé houby - lesklokorka lesklá První známky o léčebném využití hub lze nalézt již ve spisech starověké Číny a Indie, starých tisíce let. V Evropě se o léčivých účincích hub zmiňuje Démokritos a Hippokrates. Theofrastos jako první uvádí ve své knize Historia plantarum (350-287 př. n. l.) 4 druhy a názvy hub. Další starověcí autoři (Dioskorides, Plinius Starší) zmiňují vesměs poživatelnost či jedovatost hub. Mattioli ve svém Herbáři neboli bylináři, který vyšel v českém překladu Tadeáše Hájka z Hájku v roce 1562, uvádí 6 druhů hub s léčivými účinky. Houby se používaly např. k zástavě krvácení, hojení ran, při bolestech hlavy a infekcích, empiricky byly zjištěny i protinádorové a imunostimulační účinky. Řadutěchto účinků potvrzuje i současná medicína. Široké uplatnění měly (a mají) houby v tradiční medicíně v Číně, Japonsku a Koreji... Celé znění článku si přečtete zde.
Přivoňte si k rostlinám...
ROSTLINY A VŮNĚ
BONUS: Vůně, nektar a evoluce (Král a královna květin) - 1. díl
Evoluční vývoj, který rostlinám umožnil osídlit všechny kouty naší planety, vytvořil síť vzájemně komplikovaných vztahů mezi rostlinami a živočichy. Mnohé rostliny produkují nektar a vyvinuly velmi úspěšnou pachovou signalizaci. Nektária uvnitř květů (tzv. intraflorální, nezaměňujme s extraflorálními nektárii, která neslouží k vábení opylovačů) jsou umístěna tak, aby se hmyz musel tělem dotknout prašníků a tím setřel pylová zrna, která dále přenáší na bliznu jiného květu stejné či jiné rostliny... Celé znění článku si přečtete zde.
