Rostliny našich rašelinišť: zaostřeno na vrchoviště

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Rašeliniště a vrchoviště byla dříve chápána jako tajemná a nebezpečná místa, kterým by se člověk měl raději vyhnout. A takto s nimi také zacházel, často docházelo k odvodňování, melioracím i neúměrné těžbě rašeliny. Tato místa však představují unikátní biotopy nejen se zajímavými druhy rostlin, které jsou často relikty z dob dávno minulých. V současné době patří rašeliniště mezi nejohroženější biotopy, pojďme se podívat, proč je potřeba je chránit.

Houby rašelinišť

Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Rašeliniště jsou také útočišti řady druhů hub, které jsou pro ně specifické. A nejen to - mohou být specifické i pro jednotlivé typy rašelinišť. Houby vázané na rašeliniště patří podobně jako rašeliništní rostliny k nejohroženějším. My vám představíme nejčastější druhy hub, se kterými se můžete na rašeliništích potkat a rozhodně je nepřehlédnete.

Záchrana zelených pokladů

Autoři:
Mgr. Lucie Vaculná, Ph.D., RNDr. Ľuboš Majeský, Ph.D., Mgr. Lucie Kobrlová, Ph.D., a RNDr. Miloslav Kitner, Ph.D.
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Ze všech stran slyšíme, že dochází k úbytku biodiverzity na Zemi. Co to ale konkrétně znamená a jak se lze s tímto stavem vypořádat? To vám ukážeme na příkladu dlouhodobě izolovaných populací rostlin druhů koniklece otevřeného, včelníku rakouského, zvonku hadincovitého a zvonovce liliolistého.

Rostlinné toxiny v léčbě nádorových onemocnění

Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

Výskyt nádorových onemocnění stále roste. K jejich léčbě, ale i prevenci se odedávna používala léčiva přírodního původu, především rostlinného. S rozvojem chemie dochází k izolování a popisu účinných rostlinných látek a mechanismu jejich působení. Rostlinných látek, které se mohou uplatnit v prevenci i léčbě tohoto onemocnění, je celá řada, představme si ty z nich, které se již běžně v dnešní medicíně využívají, neboť již máme dostatek informací o jejich účincích.

Jak mohou rostliny vnímat chlad?

Autor:
Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D.
Laboratoř biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění, Výzkumný ústav rostlinné výroby

O přizpůsobení rostlin měnícím se podmínkám prostředí se věnujeme poměrně často. S přicházejícími chladnými dny jsme se zaměřili na mechanismy, které si rostliny musely v průběhu evoluce vyvinout vůči nízkým teplotám. V souvislosti se změnami globálního klimatu se vědci těmto mechanismům intenzivně věnují s cílem získání rostlin dostatečně odolných proti změnám teplot.

Açai – euterpe brazilská. Potenciálně léčivá amazonská palma

Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské genetiky, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN

Znáte kapustoň? Že ne? Opravdu nemá s kapustou, tedy rostlinou z rodu brukví, nic společného. Toto staré české jméno patří amazonské palmě euterpe brazilské. Ta je známá i pod jménem açai, na které jste již možná narazili. Na rozdíl třeba od palmy kokosové je euterpe brazilská palma vícekmenná a věnuje se jí v současné době hodně pozornosti, především z hlediska potenciálně léčivých látek, na které se zaměříme i my.

Domestikované rostliny Střední Ameriky

Autor:
Prof. Ing. Petr Smýkal, Ph.D.
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Střední Amerika. Většině lidí se vybaví kulturu Mayů, Olméků a Aztéků. Na naší cestě za domestikovanými rostlinami světa nás čeká kukuřice, fazole, dýně, papriky, avokádo, vanilka a mnohé další zajímavé plodiny. Počet domestikovaných rostlin této oblasti je určitě větší, než by se z rozlohy mohlo zdát.

Léčivý bodlák ostropestřec mariánský

Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

I mezi „bodláky“ se najdou významné léčivé rostliny. Příkladem je ostropestřec mariánský, jehož plody se odedávna používají k léčbě jater a žlučníku. Potenciální využití je však mnohem širší, léčivé účinky silymarinu se stále zkoumají.

Houby přírodní rezervace Komáří vrch

Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Letošní podzim je na nálezy nejen jedlých houbových plodnic více než příznivý. My se v našem seriálu vypravíme na Komáří vrch do Orlických hor, kde si představíme méně obvyklé houbové druhy. Mozkovku rosolovitou, pavučinec oranžovolupenný, dokonce i muchomůrkou královskou, kterou jistě nepřehlédnete, a další druhy. Víte, který druh patří nerozlučně k buku?

Léčivé houby starých civilizací i moderní doby

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

První známky o léčebném využití hub lze nalézt již v tisíce let starých spisech starověké Číny a Indie. Houby se používaly např. k zástavě krvácení, hojení ran, při bolestech hlavy a infekcích, empiricky byly zjištěny i protinádorové a imunostimulační účinky. Řadu těchto účinků potvrzuje i současná medicína. K dobře prozkoumaným druhům, co se obsahových látek a léčivých účinků týče, patří zejména lesklokorka lesklá a rezavec šikmý. Co o nich tedy víme?

Vůně stresu: rostlina s tajemnými jmény orličín, agarwood či oud

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Orličín je jeden z nejvhodnějších modelů pro studium látek vyvolaných stresem. Tento strom, jehož vůně je základem řady nejen orientálních parfémů, totiž produkuje vonnou pryskyřici zvanou agar či agarové dřevo pod vlivem různých biotických i abiotických stresových faktorů. A cena tohoto dřeva je astronomická, vždyť také jde o kriticky ohrožený druh vyskytující se jen v jihovýchodní Asii a Malajsii.

Mořská úhořovitá tráva vocha mořská

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Každý přirozený ekosystém na naší planetě je více či méně ohrožen lidskou činností. Stejně tak je tomu i s podmořskými loukami, tvořenými jednoděložnými rostlinami z rodů vocha či posidonie. Představíme si vochu, o které již nyní dle nejnovějších poznatků víme, že se nejprve dostala na souš a pak zpět do moře. A to nejen jednou.

Není seno jako seno. Tradiční koření pískavice řecké seno

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Pokračování seriálu Rostliny jako koření nás tentokrát zavede k jednomu z nejdéle používaných koření v lidské historii. Pískavice řecké seno se využívá v tradiční medicíně již od starověku. Nahořklá chuť a specifické aroma semen a k tomu ještě řada léčivých účinků dostávají pískavici do popředí zájmu i dnes.