NEJNOVĚJŠÍ ČÍSLO ČASOPISU NOVÁ BOTANIKA
Antivirové rostliny
Flóra vulkánů v Chile
Znáte fotosenzitizující rostliny?
O budoucnosti šlechtění rostlin
Rostliny jako zdroj vitaminu C


Poznejte antivirové rostliny


Autoři:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN
a
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Mnohé rostliny obsahují celou řadu látek, kterými se brání proti okusu hmyzem či obratlovci, proti vysoké intenzitě UV záření a také proti různým patogenům. A právě tyto tzv. sekundární metabolity je možno využít mimo jiné k prevenci či léčbě různých onemocnění. Představíme si některé rostliny, které jsou testovány pro své antivirové účinky.

Jak je odhalováno tajemství dědičné informace banánovníku?


Autorky:
Mgr. Jana Čížková, Ph.D.
a
Mgr. Denisa Šimoníková
Centrum strukturní a funkční genomiky rostlin, Ústav experimentální botaniky AV ČR


Banánovníky patří mezi nejdůležitější plodiny na světě, tvoří podstatnou část výživy mnoha milionů lidí. Znalost jejich dědičné informace tak může být klíčová pro jejich dlouhodobé udržení i s ohledem na onemocnění, která je mohou ohrožovat. Jedno z nejdůležitějších středisek výzkumu banánovníku se nachází u nás v Olomouci a my si tento výzkum i banánovník samotný blíže představíme.


Rostliny jako zdroj vitaminu C


Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN


Rostliny, především ve formě ovoce a zeleniny, jsou nejdůležitějším zdrojem vitaminu C, neboť člověk v evoluci přišel o schopnost si tento vitamin sám vytvářet. Třemi rekordmany v obsahu vitaminu C jsou v rostlinné říši plody australského stromu vrcholáku Ferdinandova a jihoamerických stromů camu camu a aceroly. Seznamte se blíže a zjistěte, kolik vitaminu C obsahují jejich plody i k čemu náš organismus tento vitamin potřebuje.
Cesta do pravěku

Autoři:
Prof. Dr. Ing. Petr Maděra
a
Ing. Hana Habrová, Ph.D.

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova univerzita

Na ostrově Sokotra se setkáme nejen s unikátní rozmanitostí rostlinných druhů, ale i s typickým ostrovním gigantismem. Pojďte se s námi podívat na zdejší obří sukulenty, které sice patří do zcela odlišných rostlinných skupin, ale shodně se v průběhu evoluce vydaly cestou vedoucí k typické podobě: ztlustlý sukulentní kmen s malou olistěnou korunou.

Fotosenzitizující rostliny aneb jak rostliny zvyšují naši citlivost na sluneční záření


Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Rostliny obsahují velké množství biologicky aktivních látek, mnohé jsme si již na stránkách našeho časopisu představili. Bioaktivní látky také zodpovídají za jedovatost rostlin. Specifickou reakcí na některé přírodní i syntetické látky je fotosenzitizace. Představíme si rostliny, které zvyšují naši citlivost vůči slunečnímu záření, neboť jich je celá řada. 


Smrže – oblíbené jedlé houby našeho jara


Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc.
,
a
prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR


Kačenky jsme vám představili loni na jaře a nyní se blíže podíváme na jejich „bratry“, smrže. I ty patří mezi jedlé jarní houby. A víte, že byl popsán dokonce smrž pražský? Ale není to s ním právě jednoduché, jak se později ukázalo. Pojďte s námi poodhalit tajemství smržů a jako bonus se dozvíte i jak smrže využít v kulinářství.


Za rostlinami na sopky Chile


Autor:
Ing. Vojtěch Holubec, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Pokud se s evropskými botanickými znalostmi vydáte na druhý konec světa, čekají vás mnohá překvapení. Třeba violky „převlečené“ za netřesky či pampelišky, které se ve skutečnosti jmenují prasetníky a tvoří úplně jiný druh. Některé rostliny zcela nečekaně žahají jako naše kopřivy a na bochánku rostlin z čeledi miříkovitých lze spočinout a opalovat se. Zkuste to třeba s naší mrkví… Zveme vás na výpravu na sopky Chile, která vás nenechá chladnými.

Cist ladanový – tajemná „skalní růže“ s vůní ambry


Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Pojďte se s námi vydat do oblasti Středomoří za tajemnou skalní růží, jejíž vonné látky používali již staří Egypťané. Éterický olej labdanum je považován za nejkomplexnější vonnou látku s živočišnou vůní podobnou ambře a s mnoha dalšími zajímavými účinky.

Dreveník, okno do přírody konce třetihor v Evropě


Autor:
Prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

I v tomto dílu seriálu Cesta do pravěku se podíváme do období konce třetihor, tentokrát nás však na cestě budou provázet vápenité uloženiny dávných pramenišť. Zavedeme vás na Slovensko, na lokalitu, kde byla prokázána řada dřevin, které sice jako relikty přetrvaly na severní polokouli, ale v Evropě úplně vymřely po ochlazení během čtvrtohor.


Jaká bude budoucnost šlechtění rostlin?



Autor:
Mgr. Aleš Pečinka, Ph.D.
Ústav experimentální botaniky AV ČR a Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum

Moderní kultivary pěstovaných rostlin jsou výsledkem tisíce let probíhajícího šlechtění. Klasické šlechtění však má své limity a nově vyvinuté metody úprav dědičné informace jsou možností, jak šlechtit rychleji, lépe a s menším dopadem na životní prostředí. Představíme vám pro a proti jednotlivých používaných přístupů.

Neviditelní kosmonauti. 5. díl. Krásnoočko štíhlé (Euglena gracilis)



Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity


Gravitaci zná každý, Isaac Newton ji prý objevil, když mu na hlavu spadlo jablko. Jak ale gravitaci vnímají jednobuněčné mikroorganismy a jak se tyto poznatky dají uplatnit při výzkumu přežití v extrémních podmínkách ve vesmíru? V tomto díle Neviditelných kosmonautů vám představíme krásnoočka.


Dendrologická zahrada
v Průhonicích



Autor:
Zdeněk Kiesenbauer
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví

V dalším díle seriálu Botanické zahrady a arboreta ČR vás zavedeme do Dendrologické zahrady Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích, která se řadí k předním botanickým zahradám nejen u nás. V posledních letech se sbírky rozrostly na téměř 10000 taxonů dřevin a vytrvalých rostlin zasazených do úžasného krajinářského celku, je tedy opravdu proč zahradu navštívit.

Lilek brambor se představuje aneb co možná nevíte o bramborách



Autorka:
Ing. Jana Kůrková
Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Kdo by neznal lilek brambor, který je již od 18. století běžnou součástí jídelníčku nás, Středoevropanů. Staří Inkové však brambory pěstovali již před 8000 lety a nyní Mezinárodní bramborové centrum v Peru udržuje největší sbírku brambor na světě, kterou tvoří 4354 tradičních, převážně andských odrůd. A víte, že se nepěstuje jen lilek brambor a od něj odvozené odrůdy, ale i jiné druhy lilku s podobnými hlízami?

Choroše způsobující hnilobu dřeva
i jako zdroj bioaktivních látek



Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc.
, a prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR


Domníváte se, že choroše jsou jen nejedlé druhy hub? V tomto díle našeho seriálu vás vyvedeme z tohoto tradovaného omylu a představíme vám choroše, který má jedlé a chutné plodnice. Řada chorošů obsahuje také bioaktivní látky s protizánětlivými, antibakteriálními a antivirovými účinky.

Slepé cesty rostlinných biotechnologií? Vegetativní křížení



Autor:
prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Rostlinné biotechnologie zahrnují celou škálu postupů od řízkování a roubování až po molekulární techniky. Některé z nich se v průběhu času ukázaly jako nedostatečně produktivní či nevhodné. V tomto novém seriálu vám ukážeme některé z nich a začneme vegetativním křížením.

Třezalka tečkovaná – léčivka nejen proti depresi



Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Nejen cizokrajné rostliny mají  léčivé účinky, mnoho léčivých rostlin může nabídnout i naše původní flóra. Zaměříme se na jednu z nejznámějších a nejpoužívanějších léčivek u nás - třezalku tečkovanou, která je známa především pro své antidepresivní účinky, ale příznivých účinků má mnohem více.
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše
Zaujaly vás naše články?

Objednejte si časopis Nová Botanika ještě dnes

na našem e-shopu

MujSvetRostlin.eu
 

Předplatné

Jak objednat časopis


Roční předplatné


TIŠTĚNÁ VERZE
Cena ročního předplatného je 369,- Kč
BONUS PRO PŘEDPLATITELE
• elektronická verze ZDARMA (na CD spolu s posledním číslem ročníku)
JEDNOTLIVÁ ČÍSLA
Pokud si budete přát, můžeme vám zaslat vybraná čísla časopisu jednotlivě.
• jednotlivá čísla 135,- Kč (plus poštovné) 

Elektronická verze


ELEKTRONICKÁ VERZE
Cena ročního předplatného je 125,- Kč
PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů