Nové druhy rostlin


Autoři:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN
a
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Odhaduje se, že 20-40 % z přibližně 450 tisíc druhů krytosemenných rostlin rostoucích na naší planetě je ohroženo vyhynutím. Ročně je nově objeveno a popsáno kolem 2000 nových rostlinných druhů, z nichž mnohé patří právě mezi ohrožené rostliny. Pojďme si představit některé z nejnovějších objevů. Kde rostou a čím jsou zajímavé?

Borůvky, brusinky a jejich příbuzní


Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Kdo by alespoň jedenkrát neochutnal borůvky? Borůvky, brusinky a klikvy jsou známé rostliny nejen z naší přírody, ale i u nás jsou již dlouho dobře známy a pěstovány cizokrajné druhy, jako je borůvka chocholičnatá (tzv. kanadská borůvka). Tyto rostliny patří do stejné čeledi jako vřes a nalezneme je v řadě čajových směsí či doplňků stravy. Jaké mohou být jejich účinky?

Dračinec rumělkový, třetihorní relikt ostrova Sokotra


Autoři:
Prof. Dr. Ing. Petr Maděra
a
Ing. Hana Habrová, Ph.D.

Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova univerzita

Znáte dračince? U nás hojně pěstovaná pokojová rostlina dračinec vroubený je v porovnání s dračincem rumělkovým (zdrojem tzv. dračí krve) z ostrova Sokotry doslova trpaslík. Stromy dračince rumělkového dorůstají výšky 5-7 metrů, ale mohou dosáhnout až 12 metrů. Populace dračinců na ostrově však stárne a chybí jí přirozená obnova. Jak je to možné, k čemu jsou dračince využívány a jak se na záchranném programu podílí Mendelova univerzita, se dozvíte v tomto článku.
Cesta do pravěku

Autor:
Doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D.
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

Obzvláště v podzimních měsících se houby ocitají v hledáčku mnoha náruživých sběračů. Málokdo z nich však ví, že jejich evoluční historie byla ještě donedávna nedostatečně prozkoumána. Vývojově nejstarší stopkovýtrusé houby pocházejí již z období druhohor. Jak se mění pohled vědců na vývoj hub ve světle nejnovějších poznatků, vám prozradíme v dalším díle seriálu Zajímavé vědecké projekty.

Pšenice jednozrnka - nejstarší pěstovaná pšenice s nižším obsahem lepku


Autoři:
Ing. Václav Dvořáček, Ph.D.
Kvalita rostlinných produktů, Výzkumný ústav rostlinné výroby
a
Ing. Jiří Hermuth
Genová banka, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Nejznámějším a také nejvíce pěstovaným druhem pšenice je hexaploidní pšenice setá. Pšenice jednozrnka je starobylý diploidní druh, který je spojován s počátky zemědělské činnosti již před více než 11 tisíci lety. Odkud pochází, jak se šířila a jakou úlohu sehráli v jejím šlechtění čeští vědci?


Kakaovník, kakao a čokoláda


Autor.
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

Kakaovník pravý, pocházející z Jižní Ameriky, byl využíván již dávno starými kulturami Olméků, Mayů i Aztéků. Zdroj kakaových bobů, kakaa a čokolády se rozšířil do tropů celého světa a poutá pozornost i svými účinky na zdraví. To, že patří do čeledi slézovité jako třeba sléz či topolovka, by si tipnul málokdo, ale možná jste četli o třech typech zvaných Criollo, Forastero a Trinitario. Pojďme se společně dozvědět více o rostlině, která si vysloužila latinské jméno značící pokrm bohů.


Za rostlinami do Patagonie. Jižní výspa Argentiny a Chile


Autor:
Ing. Vojtěch Holubec, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

V jarním čísle jsme poprvé zamířili do And, kde jsme poznali flóru sopek v Chile. Tentokrát se vydáme k ledovcům a do národních parků Argentiny i Chile, kde nás čeká řada zajímavých druhů alpínek především ze čtyř rostlinných čeledí: hvězdnicovité, miříkovité, bobovité a sporýšovité. A navíc zde horská květena dosahuje hladiny moře, takže pozoruhodné horské, antarkto-alpinské stepi můžete pohodlně najít v rovině.


Vonné látky kadidlovníku a myrhovníku


Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Kadidlo a myrha jsou vonné látky pryskyřičného původu, které jsou používány již od starověku. Uvádí se, že kadidlo neboli olibanum bylo tak vzácné, že se vyvažovalo zlatem. Pryskyřice kadidlovníku posvátného se spolu s myrhovníkem pravým pálila v chrámech po celém světě - v antickém Římě, v Egyptě i na Blízkém východě, odkud stromy pocházejí. Podívejme se na ně blíže.

Perovskie lebedolistá. Najde se nové uplatnění pro starou rostlinnou drogu?


Autoři:
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK
a
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Asijská rostlina, u nás pěstovaná jako okrasná, s tajuplným názvem perovskie lebedolistá, byla využívána jako léčivka v tradiční medicíně. V současnosti proběhla řada studií ukazujících její protizánětlivé, posilující a antiseptické účinky, a některé studie dokonce naznačují, že by mohla zlepšovat kognitivní funkce u pacientů s Alzheimerovou nemocí. Dočkáme se jejího širšího využití?

Exotické rostliny východní Asie. 4. díl



Autor:
Doc. RNDr. Jiří Kolbek, CSc., DSc.
Praha

V zahradnictvích se setkáváme se stále větším sortimentem cizokrajných rostlinných druhů, z nichž mnohé jsou v našich podmínkách obtížně pěstovatelné. V tomto díle seriálu Rostliny všech koutů světa se zaměříme na čtyři východoasijské druhy, jejichž pěstování bylo již v našich podmínkách vyzkoušeno a zdařilo se. Představíme si podezřeň, popelivku, čechravu a ptačí zob a dozvíte se také, jak na to.


Fotosyntéza a prostředí



Autor:
Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D. Laboratoř biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Fotosyntéza. Slovo důvěrně známé již ze střední školy. Právě díky ní může vůbec existovat život na Zemi v dnešní podobě. Fotosyntéza je složitý a několikastupňový proces, který vznikl dle odhadu vědců před 3,4 miliardy let, ale pro většinu tehdejších organismů byl vznikající kyslík toxický. Jak se s tím snažily vyrovnávat rostliny, které uspěly a jaké adaptace byly u nich úspěšné? A co jsou to C3 a C4 rostliny?

Není choroš jako choroš: troudnatec, kořenovník a další



Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc.
, a prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR

V tomto, již posledním díle seriálu Tajemství světa hub představujícím houby nejen Průhonického parku se autoři věnují dalším téměř neznámým druhům chorošovitých hub, které mohou mít protirakovinné a antimikrobiální účinky. Seznamte se s nimi i vy.


Neviditelní kosmonauti. 6. díl.
Řasa parožnatka (Chara sp.)



Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

Vznik mnohobuněčných fotosyntetizujících (mikro)organismů a jejich přechod z vodního prostředí na souš vyžadoval řadu adaptací, jednou z nichž byla i schopnost orientace růstu a vývoje v prostředí s pro nás běžnou gravitací 1 g. Jak se s tímto problémem vyrovnala řasa parožnatka a zda by byla schopna růst i na Měsíci, se dozvíte v dalším pokračování seriálu Z jiných světů.

Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v Brně



Autorka:
Mgr. Magdaléna Chytrá
Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně

V pokračování seriálu, v němž vám představujeme botanické zahrady a arboreta České republiky, se vydáme tentokrát do Brna a povíme si, v čem je specifická Botanická zahrada Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Mezi 3500 druhy rostlin najdeme zástupce mnoha druhů zajímavých rostlin z celého světa, mezi unikátní expozice však patří část věnovaná jedinečné flóře a vegetaci jižní Moravy.


Jakon -
funkční potravina z And



Autoři:
Ing. Iva Viehmannová, Ph.D.,
a
prof. Dr. Ing. Eloy Fernández
Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze

Andy jsou jedním z nejvýznamnějších center biodiverzity na světě. V předchozím čísle jsme se věnovali lilku bramboru, který své úspěšné tažení světem na náš stůl započal právě zde, v Andách. Další, ovšem poněkud méně známou rostlinou, kterou vám nyní představíme, je jakon, který tvořil součást výživy a tradiční medicíny v Andách již od předinckých dob. Zkusíte vypěstovat jeho hlízy i u nás?
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše
Cesta do pravěku
Zaujaly vás naše články?

Objednejte si časopis Nová Botanika ještě dnes

na našem e-shopu

MujSvetRostlin.eu
 

Předplatné

Jak objednat časopis


Roční předplatné


TIŠTĚNÁ VERZE
Cena ročního předplatného je 369,- Kč
BONUS PRO PŘEDPLATITELE
• elektronická verze ZDARMA (na CD spolu s posledním číslem ročníku)
JEDNOTLIVÁ ČÍSLA
Pokud si budete přát, můžeme vám zaslat vybraná čísla časopisu jednotlivě.
• jednotlivá čísla 135,- Kč (plus poštovné) 

Elektronická verze


ELEKTRONICKÁ VERZE
Cena ročního předplatného je 125,- Kč
PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů