BONUS: Kanna - antidepresivum přírodního původu
Sceletium tortuosum neboli kanna je vytrvalá sukulentní bylina z čeledi kosmatcovitých (Aizoaceae). Rostlinu pod jménem Mesembryanthemum tortuosum popsal již Carl Linné; do samostatného rodu ji pak přeřadil N. E. Brown v roce 1926. Rostliny mají krátké lodyhy a dužnaté listy, na vrcholech lodyh kvetou světle žlutými až žlutooranžovými květy. Plodem je tobolka obsahující červenohnědě zbarvená semena ledvinitého tvaru. Latinský název rostliny pochází z řeckého slova skeletos = kostra (latinsky sceletum), a to podle suchých listů se zachovanou “skeletonizovanou“ žilnatinou, které na rostlině zůstávají a v době sucha chrání její mladé části. Sceletium tortuosum pochází ze suchých oblastí jižní Afriky (z jihozápadní části Kapska a Namaqualandu). Typy s vysokým obsahem alkaloidů se v jižní Africe komerčně pěstují.
Tradiční medicína
Používání rostliny africkými domorodci bylo Evropany zaznamenáno již v 17. století, využívána je však pravděpodobně tisíce let. Původní obyvatelé jižní Afriky Khoi-Khoi a San používali rostlinu pod jménem kanna, channa či kougoed k odstranění pocitu hladu a žízně během loveckých výprav, k léčbě koliky a dalších onemocnění a také na zlepšení nálady. Původním způsobem aplikace bylo žvýkání fermentovaných a usušených lodyh. Používaly se buď celé rostliny včetně kořenů, nebo pouze nadzemní části. Rostliny se rozdrtily mezi kameny, několik dní nechaly fermentovat a poté se usušily na slunci. Možné je i využití ve formě tinktury či nálevu nebo kouřením či šňupáním.
Obsahové látky a mechanismus účinku
Sceletium tortuosum obsahuje alkaloidy mesembrinového typu, z nichž nejdůležitější je mesembrin a mesembrenon; zastoupení jednotlivých alkaloidů v rostlině se však může výrazně lišit. Poměr alkaloidů se také mění během tradiční přípravy fermentací. Obsah alkaloidů v rostlině silně kolísá - suchý materiál obsahuje od 0,05 do 2,3 % alkaloidů a je ovlivněn řadou vnějších i vnitřních faktorů.
Mesembrin působí jako silný inhibitor zpětného vychytávání serotoninu ze synaptické štěrbiny, podobně jako některá syntetická léčiva používaná k léčbě deprese (tzv. SSRI - selective serotonin re-uptake inhibitors). Další látky pravděpodobně působí na různých typech receptorů, ve hře jsou patrně i další mechanismy, které dosud čekají na své odhalení. Zjištěna byla např. schopnost inhibovat enzym fosfodiesterázu 4 (PDE4), čímž se vysvětluje protizánětlivý účinek. Inhibice zpětného vychytávání serotoninu je však pravděpodobně hlavním mechanismem, který vysvětluje farmakologické a klinické účinky Sceletium tortuosum na organismus.
