BONUS: Mikroskopické houby na našich obilovinách - nebezpečí pro obilí i pro lidi
Obiloviny tvoří značnou část našeho jídelníčku. Mikroskopické vláknité houby a jejich sekundární metabolity snižují kvalitu zrna a ohrožují výnos na poli, ale i při skladování. Které houby patří mezi tyto patogeny a jak se jim bránit, se velmi intenzivně studuje.
Mikroskopické vláknité houby (mikromycety) rodu Fusarium napadají pšenici, ječmen, oves a kukuřici, napadení žita a tritikale (hybridní obilnina odvozená od křížení žita a pšenice) je méně časté. Z hlediska kontaminace zrna lze houby rozdělit na dvě skupiny: 1. polní (rod Fusarium, Alternaria, Cladosporium, Penicillium a další), které jsou přítomny v zrnu již před sklizní obilnin, a 2. skladištní (rod Aspergillus, Penicillium), které mohou produkovat mykotoxiny v podmínkách skladování. Patogeny rodu Fusarium přežívají v půdě a na posklizňových zbytcích. Z hlediska poškození technologické i hygienické kvality produkce je nebezpečný výskyt zástupců rodu Fusarium v klasech.
Výskyt klasových fuzarióz a tvorba mykotoxinů
Fuzariózy klasu (růžovění klasu) patří k závažným houbovým onemocněním obilnin na celém světě. V našich podmínkách narůstající význam klasových fuzarióz zřejmě souvisí se změnami v osevních postupech i s minimalizačními opatřeními při zpracování půdy. Osevní sledy jsou víceméně redukovány s ohledem na poptávku zemědělských produktů (obchodovatelnost komodit), převládají obilniny (včetně kukuřice) a řepka, naopak chybějí víceleté pícniny a okopaniny.
Pro vznik choroby jsou rozhodující dva zdroje inokula: infikované obilky a kontaminovaná půda se zbytky napadených rostlin z předcházející sklizně. Patogeny rodu Fusarium mohou napadat kořeny obilnin a působit jejich hnilobu. Podílejí se i na napadení stébel, někdy samostatně, často v kombinaci s dalšími původci chorob pat stébel. Napadené báze stébla a listové pochvy mohou být významným východiskem pro postupné šíření hub rodu Fusarium na zdravé rostlině až ke klasu. Častěji však k napadení klasu dochází až v době kvetení.
Negativní důsledky fuzarióz
Negativní důsledky fuzarióz
Kromě toho, že v důsledku napadení dochází ke snížení kvality zrna a k výnosovým ztrátám, může dojít i k produkci velkého množství sekundárních metabolitů (mykotoxinů) vykazujících různý stupeň toxicity a majících tak negativní vliv na zdraví lidí a hospodářských zvířat. Jako původce klasových fuzarióz bývá v naší republice zjišťováno zhruba 15 druhů rodu Fusarium. Mezi významné producenty mykotoxinů na pšenici a ječmeni patří druhy F. graminearum a F. culmorum, které produkují trichotheceny typu B. Nejvíce sledovaným mykotoxinem z této skupiny je deoxynivalenol (DON). DON patří k méně toxickým mykotoxinům, je ale považován za indikátor možného výskytu dalších mykotoxinů. Významným mykotoxinem produkovaným druhy F. graminearum a F. culmorum je také zearalenon (ZEA) a jeho deriváty. Další mykotoxiny patřící do skupiny trichothecenů A jsou produkovány zejména patogeny F. sporotrichioides, F. langsethiae a F. poae, které jsou častěji nalézány na ovsu.
Houby rodu Fusarium
Zástupci tohoto rodu, který se někdy česky nazývá srpatka či srpovnička, patří mezi vláknité houby, které se v půdě podílejí na rozkladu organické hmoty. Některé druhy se v průběhu evoluce staly parazity rostlin, pro které mohou být patogenní. Rod Fusarium patří k významným potenciálně toxinogenním polním plísním, které mohou být nebezpečné pro živočichy včetně člověka.