Cesta do pravěku – rostlinstvo starších třetihor neboli paleogénu

Autor:
Prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc.
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Cesta do pravěku nás v dalším díle seriálu zavede do třetihor. Hromadné vymírání na hranici geologických období křídy a třetihor přežili jen opravdu nejodolnější, mezi nimi i krytosemenné rostliny, které slavily své velké vítězství.

Růst pylové láčky:

od opylení k oplození

Autor:
doc. RNDr. David Honys, Ph.D. Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Jak probíhá vývoj samčího gametofytu krytosemenných rostlin? Co se děje po dosednutí pylového zrna na povrch blizny? Jakými nástrahami musí projít pylová láčka, než se dostane k vytouženému cíli, vajíčku? Odpovědi na tyto a mnohé další záludné otázky se dozvíte ve druhém díle seriálu Rozmnožování rostlin.

Pelargonium sidoides - léčivý

muškát proti nachlazení

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Afričtí domorodci odedávna používají k léčebným účelům zajímavé rostliny, jejichž léčivé účinky nyní objevuje i západní medicína. Například domorodci Zulu, Xhosa i dalších kmenů využívají jako ceněné léčivo muškát. A ne ledajaký, jde o Pelargonium sidoides.

Rostliny a vůně – 2. díl Ylang-ylang a nard

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Rostliny a jejich vůně provázejí člověka odnepaměti. Síla přírodních látek, včetně vonných esencí a jejich použití k léčbě různých onemocnění, je známá již u starých civilizací. Rostlinné éterické oleje (silice) jsou ve své přírodní podobě vhodné nejen pro kosmetiku a parfumerii, ale i aromaterapii. V tomto článku se dozvíte o dalších dvou vonných rostlinách, ylang-ylangu a nardu.

Bestiář hnědých řas a jejich využití

Autorka:
Ing. Mgr. Jana Pilátová
Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Polévky či saláty nebo cukrovinky. Co mají společného? Hnědé řasy. Alginát, který je izolován z chaluh, se používá právě ve zmíněných pokrmech. A co třeba pivo a víno? I zde hrají úlohu hnědé řasy, tentokrát rozsivky. K čemu všemu se využívají, se dočtete v tomto článku.

Čemeřice
našich zahrad

Autor:
RNDr. Pavel Sekerka
Unie botanických zahrad ČR

Známé i méně známé rostliny z různých koutů naší planety, které se sešly v našich zahradách a parcích. Zaměříme se na čemeřice, oblíbené tradiční zahradní trvalky do stínu či polostínu. Znáte i plnokvěté rostliny pojmenované 'Dido' a 'Aeneas'?

Odolnost plodin
vůči stresu

Autoři:
Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D. a
RNDr. Ilja T. Prášil, CSc.
Laboratoř biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Rostliny trpí stresem stejně jako my lidé. Jak odhadnout odolnost plodin vůči abiotickým stresům, je pro pěstitele velmi důležité. A jak s tím souvisejí dehydriny? Tato otázka se stala klíčovou při výzkumu abiotických stresových faktorů, jako je sucho, nízká či vysoká teplota nebo zasolení u obilovin, ale i u řepky či zeleniny.

Somatická embryogeneze jehličnanů

Autorka:
RNDr. Zuzana Vondráková, CSc. Laboratoř biologicky aktivních látek, Ústav experimentální botaniky AV ČR

Každé semeno obsahuje zárodek rostliny, z něhož optimálně vzniká jedna rostlina. Ale každý rok není úroda šišek dostatečná, a proto je třeba semena skladovat, aby výsevy mohly probíhat pravidelně a zákazníci měli dostatek stromů k vánočním dekoracím. Unikátním způsobem rozmnožování rostlin, o kterém vám chceme povědět, je somatická embryogeneze, která umožňuje pěstovat embrya samostatně, mimo semeno.

Neviditelní kosmonauti
Experiment Chlorella

Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

Víte, že první český kosmonaut letěl do vesmíru právě před 40 lety? V rámci vědecké části mise bylo naplánováno několik zajímavých experimentů, jedním z nich bylo pěstování mikroskopických řas v mikrogravitaci. Vítejte v experimentu Chlorella.

Průhonický park z pohledu mykologa – 8. díl

Autoři:
RNDr. František Kotlaba, CSc., a prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc. emeritní pracovníci taxonomického oddělení Botanického ústavu AV ČR

Tento díl našeho seriálu o houbách je věnován houbám chorošovitým, které rostou převážně na dřevě stromů a keřů. Jedním z nejzajímavějších je ohňovec. U nás je známo kolem 25 druhů ohňovců, z nichž 10 můžete najít hned kousek za Prahou v Průhonickém parku. Pojďte se s nimi blíže seznámit.

Genofondy v botanických zahradách

Autor:
RNDr. Pavel Sekerka
Unie botanických zahrad ČR

Botanické zahrady, ostrůvky cizokrajných rostlin uprostřed měst a kulturní krajiny. Jaká je funkce a poslání botanických zahrad? V našem stručném přehledu se to dozvíte.

Nová zlatá nebo vitaminová horečka na obzoru?

Autor:
prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Snad žádná jiná plodina dosud nepodstoupila tak dlouhý a trnitý schvalovací proces jako zlatá rýže. A nestala se během něj přímo symbolem nelítostného soupeření mezi zastánci geneticky modifikovaných rostlin a jejími odpůrci. V Kanadě a na Novém Zélandu už mají jasno, budou další země následovat?

Krása lužního lesa na jaře

Autoři:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR a
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

Jarní lužní les okouzlí návštěvníka svou barevnou paletou od žluté až po modrou. Kde všude se tento biotop nachází a které druhy zde můžeme běžně nalézt? Typickým lužním lesem vás provedeme v tomto příspěvku s podtitulem Oslava jara.

O nás

O časopise

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů