Kadidlovníky a myrhovníky Sokotry - stromy, které psaly historii lidstva

Autoři:
Prof. Dr. Ing. Petr Maděra
a
Ing. Hana Habrová, Ph.D.
Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie, Mendelova univerzita

V dalším díle o rostlinách Sokotry se zaměříme na kadidlovníky a myrhovníky. Jejich pryskyřice známé jako kadidlo a myrha psaly historii a využívají se tradičně nejen jako zdroj vonných látek při pálení, ale Sokotránci si jimi zvyšují i chuť k jídlu a dezinfikují ústní dutinu. S jednou výjimkou jsou všechny druhy kadidlovníku i myrhovníku na ostrově endemické a řadě druhů hrozí vyhynutí. Přitom oba druhy patří nejenom k přírodnímu, ale též ke kulturně-historickému dědictví člověka.

Ořešák královský. Od evoluční minulosti po významné léčivé účinky

Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

Ořešák královský určitě nemusíme dlouze představovat, kdo by neznal vlašské ořechy. Strom ceněný pro výživové a chuťové hodnoty svých plodů či kvalitní dřevo se vyznačuje i léčivými účinky listů. Historie původu a rozšíření ořešáku je stále obestřena tajemstvím, ale nové analýzy přinesly zajímavá zjištění. Slovo vlašský nám může evokovat původ ve Středozemí, avšak vše je trošku komplikovanější…

Garcinie kola – tradiční západoafrická dřevina s (ne)slibnou budoucností

Autorka:
Ing. Anna Maňourová
Fakulta tropického zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze

Garcinie kola pochází ze západní a střední Afriky. Její plody jsou známé jako tzv. hořká kola. Na rozdíl od semen kolovníku, který díky vysokému obsahu kofeinu stál na počátku jednoho známého nápoje, hořká kolová semena z plodů garcinie koly mají především protizánětlivé účinky, ale také se ukázal jejich potenciál pro léčbu kardiovaskulárních chorob. Díky obsahu léčivých a potenciálních afrodisiakálních látek se rostlina ocitla v hledáčku čínské medicíny, což by mohlo mít pro budoucnost přežití dřeviny fatální následky. Jaké jsou tedy vyhlídky na přežití a prosperitu druhu?

Zázvor, vitánie a lékořice – známé léčivky nejen proti koronaviru SARS-CoV-2

Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

Představíme vám tři známé léčivky, které se ukázaly perspektivní i proti koronaviru SARS-CoV-2. Účinky zázvoru, vitánie a lékořice jsou rovněž antibakteriální a protizánětlivé, vitánie s lékořicí působí navíc protistresově. Spektrum jejich účinků je ale mnohem širší. Současně vám přinášíme ve speciálním online článku velký přehled nejnovějších poznatků z výzkumu léčivých látek rostlin působících proti koronaviru SARS-CoV-2, způsobujícímu současnou pandemii covid-19.

Mydlokor tupolistý – zdroj látek pro výrobu vakcín

Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR

První vakcíny byly použity již před 300 lety a jsou stále jedním z nejdůležitějších pomocníků v boji proti infekčním chorobám. Součástí mnoha vakcín jsou i tzv. adjuvanta, která zvyšují imunitní reakci. Důležitým adjuvantem jsou i látky rostlinného původu, především saponiny, které pocházejí například z kůry stromu mydlokoru tupolistého, který si blíže představíme.

Zajímavé houby v přírodní rezervaci Buky u Vysokého Chvojna

Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Máme pro vás nový seriál Mykologicky cenná území v České republice, kde vám chceme postupně představovat zajímavá území se zajímavými druhy hub. Místa, která můžete sami navštívit a třeba zde i najít některé houby, které si ukážeme. V prvním díle vás zavedeme do přírodní rezervace Buky u Vysokého Chvojna v Pardubickém kraji, kde se vyskytuje až 400 druhů hub. Tentokrát se zaměříme na štítovku stinnou, hnojník strakatý, korálovec bukový, pavučinec fialový a hřibník kaštanový.

Po stopách rozmanitosti rostlin v roce 2020

Autoři:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s., a Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR
a
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D. Botanica Nova, z.s., a Ústav biologie a lékařské genetiky 1. LF Univerzity Karlovy a VFN

I v letošním roce vám ve spolupráci Královskými botanickými zahradami v Kew představíme několik ukázek nedávno objevených či nově popsaných druhů v říši rostlin (včetně jedné houby). Mezi zajímavými druhy nalezneme orchideje z Madagaskaru a Nové Guineje, liánu příbuznou batátům, v blízkosti zlatého dolu na Nové Guineji objevenou novou rostlinu z čeledi vřesovcovitých, a dokonce jednu zcela novou čeleď. A kdo by si odskočil (na houby) třeba na letišti v Londýně, mohl najít i nový druh.

Zelené zlato - chmel otáčivý

Autoři:
Ing. Josef Patzak, Ph.D.
a
Ing. Vladimír Nesvadba, Ph.D.
Chmelařský institut, s. r. o., Žatec

Levotočivá, nebo pravotočivá liána? Má, nebo nemá léčivé účinky? Jednodomý, nebo dvoudomý? Řeč je o chmelu otáčivém, a i když se u nás pěstuje a do zlatavého moku přidává již po staletí, známe jej dokonale a odpověděli byste správně? Genius loci jeho pěstování najdeme v žatecké chmelařské oblasti, kde písemné prameny o sbírání a pěstování chmele pocházejí již z 8. století. Pojďme blíže poznat rostlinu, která má velmi zajímavé obsahové látky.

Lichořeřišnice větší a její využití nejen jako léčivky

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Nejen z Amazonie, ale také z horských oblastí Jižní Ameriky pochází řada rostlin s léčivými účinky. K populárním léčivým bylinám patří také lichořeřišnice větší, která se používá i jako zelenina. Nejznámější z léčivých účinků lichořeřišnice jsou antimikrobiální (často se označuje jako „rostlinné antibiotikum“), především při léčbě urogenitálních infekcí, ale vykazuje například i antioxidační a protizánětlivý účinek i díky vysokému obsahu vitaminu C.

Bezlepkové minoritní plodiny – pohanka, quinoa a amarant

Autorky:
Ing. Dagmar Janovská, Ph.D.
a
Ing. Petra Hlásná Čepková, Ph.D.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Co spojuje pohanku, quinou a amarant? Nejenže jejich semena neobsahují lepek, ale tyto rostliny patří mezi tzv. pseudoobiloviny. Využitím připomínají obiloviny, ale nepatří do čeledi rostlin lipnicovitých, tedy rostlin jednoděložných, ale do rostlin dvouděložných. Jsou to plodiny výživově hodnotné, a navíc vhodné pro širší pěstování díky své vysoké genetické variabilitě a schopnosti přizpůsobení se různým podmínkám prostředí od tropického až po mírné klima.

Pestrobarevná zahrada. Botanická zahrada hl. m. Prahy

Autorka:
Mgr. Jarmila Skružná
Botanická zahrada hl. m. Prahy

Botanická zahrada hl. m. Prahy nedávno oslavila své padesáté výročí od založení v roce 1969. Rozložena v malebné oblasti Trojské kotliny poskytuje tato naše významná botanická zahrada možnost poznávání rozmanitého světa rostlin a přírody, vždyť zde najdete 2750 rodů z 324 čeledí světové flóry, uspořádané do pro dané druhy typických ekosystémů jak ve venkovním areálu, tak ve skleníku Fata Morgana, umožňující poznání i velmi exotických druhů z celého světa.

Za rostlinami do Patagonie. Národní park Perito Moreno

Autor:
Ing. Vojtěch Holubec, CSc.
Výzkumný ústav rostlinné výroby

Jedním z nejkrásnějších parků Argentiny je Národní park Perito Moreno. Naše botanická výprava za rostlinami Patagonie pokračuje a poznáme na ní např. bělokvěté prvosenky, jedny z nejkrásnějších jihoamerických violek, exotické máčky, pantoflíčky, bělavé blatouchy, kaktusy, orchideje či tisícileté stromy blahočetu chilského.

Zdravotní stav dřevin a plísně z rodu fytoftora (Phytophthora)

Autoři:
Doc. RNDr. Michal Tomšovský, Ph.D.
a
Ivan Milenković, Ph.D.
Lesnická a dřevařská fakulta, Mendelova univerzita v Brně

V přírodě i parcích někdy zahlédneme nezdravě vypadající či dokonce usychající strom a často nevíme, co ho asi tak může trápit. Stromy mohou být oslabeny různými stresovými faktory, v posledních letech např. suchem a/nebo škůdci. Přidat se za vhodných podmínek mohou ale i patogenní mikroorganismy typu bakterií či hub. Častým původcem prosychání stromů či nápadných lézí na kmenech jsou nejen pravé houby, ale také tzv. houbové organismy, do nichž patří i fytoftora, kterou vám nyní představíme.

Neviditelní kosmonauti. Vesmírná odysea rodu chlorela (Chlorella)

Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

Řasa chlorela se účastnila téměř 70 % veškerých kosmických experimentů, ve kterých byly zastoupeny řasy, patří tedy mezi nejzkušenější „neviditelné kosmonauty“. V pokračování našeho seriálu vám přinášíme přehled fyziologických experimentů, kterých byla součástí za 60 let astrobiologických výzkumů.

Náš endemit rožec kuřičkolistý, zimostrázek alpský a další rostliny ve Slavkovském lese

Autoři:
Ing. Barbora Plašilová Kočandrlová AOPK ČR, RP SCHKO Slavkovský les
a
prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc. Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

CHKO Slavkovský les tvoří převážně lesní komplexy, ale nalezneme zde i rašeliniště a podmáčené louky plné zajímavých rostlin. Jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů zdejšího území jsou však hadcové výchozy. Hadci se jinak říká také serpentinit, má specifické chemické složení, je chudý na živiny a i běžné rostliny na něm rostoucí jsou menšího vzrůstu, těmto fenotypům se říká serpentinomorfózy. Poznejme specifický ráz zdejších rostlinných společenstev, detailněji rožec kuřičkolistý a zimostrázek alpský, ale i další zajímavé rostliny Slavkovského lesa.