Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Stále je co objevovat, některé rostlinné druhy však mizí rychleji, než by se mohlo zdát. Tentokrát si představíme láčkovku z ostrova Kalimantan či zcela nový rod bena, nazvaný podle náhorní plošiny Benna v západní Africe, kde roste. Madagaskar je na nové druhy tradičně velmi bohatý, loni zde byly popsány čtyři nové druhy rodu palnice z čeledi pryšcovitých.

Na křídlech evoluce. Křehké vztahy kolibříků a rostlin


Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské genetiky, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN

Mezi rostlinami existuje kolem sedmi tisíc druhů, jež jsou závislé na opylování kolibříky. Z nejznámějších jmenujme helikonie, mučenky či brugmansie. I kolibříci mají pro svůj život závislý na rostlinách řadu přizpůsobení, podobně jako hmyz přizpůsobil dlouhým ostruhám květů své sosáčky, kolibříci zase uzpůsobili délku a zahnutí zobáčků, ale i jazýčků.

Galapážské opuncie a jejich význam pro krajinu ostrova a jeho živočichy


Autor:
Dr hab. prof. Jarosław Proćków
Oddělení biologie rostlin, Ústav environmentální biologie, Vratislavská univerzita přírodních věd

Při výstupu z letadla na Galapážském souostroví vás jako první upoutají všudypřítomné kaktusy rodu opuncie. Galapážské opuncie patří do šesti druhů, ale rozeznávají se i další poddruhy a variety. Všechny jsou na červeném seznamu ohrožených druhů a setkat se s nimi můžete jen zde. S některými dokonce jen na jednom z ostrovů archipelagu.
Cesta do pravěku

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Opuncie mexická je nejrozšířenějším druhem opuncií, pocházejících z celého amerického kontinentu, a často se pěstuje v tropických a subtropických oblastech celého světa. Kromě okrasné funkce je to důležitá součást jídelníčku a má významné léčivé účinky. Používá se pro produkci červeného barviva, k jehož výrobě je nezbytný červec nopálový.

Barvířské rostliny


Autorka:
Mgr. Věra Bidlová

Rostlinná barviva člověk používal k barvení látek již od neolitu, tedy přibližně z doby 8000 až 5000 let před naším letopočtem. Které rostliny jsou zdrojem modré, červené nebo žluté?  Pojďme se podívat na pestrou paletu barev, které vykouzlila příroda a vytlačily je až anilinové barvy v 19. století a moderní barviva.

Chameleon tymián. Co jsou vonné chemotypy?


Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Na pohled stejná rostlina, ale voní jinak. Znáte to, na horách voní vše intenzivněji než v nížinách, a dokonce i stejné druhy se výrazně liší. Za tuto vlastnost mohou rozdílné chemotypy stejných rostlinných druhů. My si je představíme na příkladu mateřídoušek.

Kde jsou cytokininy, je i život


Autorka:
Ing. Bc. Klára Hoyerová, Ph.D.
Laboratoř hormonálních regulací rostlin, Ústav experimentální botaniky AV ČR

V minulém čísle jsme poodhalili tajemství fytohormonů, mezi něž patří i cytokininy, na něž se zaměříme tentokrát. Pojďte se s námi ponořit do výzkumů tajemných cytokininů, trvajících dlouhých 50 let. Prozradíme vám, za co všechno jsou cytokininy zodpovědné a proč jsou důležité.

Koření i léčivka černucha setá


Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

Znáte pryskyřníkovité? Samé jedovaté rostliny? Kdepak, některé druhy jsou sice jedovaté (často i prudce), ale jiné druhy jsou významné koření, jako třeba černucha, kterou znali již za časů Tutanchamona ve starověkém Egyptě. Semena černuchy seté mají nahořklou, mírně ostrou chuť a rozemletá vydávají jemnou vůni podobnou… Nechte se překvapit.

Autor:
Prof. Ing. Petr Smýkal, Ph.D. Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci


Po oblasti Blízkého východu, středomořském centru a Africe se v našem seriálu přesuneme do jihovýchodní Asie a představíme si asijské rostliny, které dobyly svět a staly se jednou ze základních složek potravy na světě. Představíme si obiloviny, tzv. pseudoobilniny, luštěniny i cukrodárné plodiny. Zaměříme se na rýži, proso, konopí a mnohé další.

O čajovníku



Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Pod jménem čajovník si každý představí něco jiného. Někteří třeba mylně éterický olej „tea tree“, tedy australského stromu kajeputu střídavolistého (Melaleuca alternifolia). Není se ale čemu divit, některá komerční označení rostlinných produktů jsou totiž velmi zavádějící. My se ale podíváme na „pravý“ čajovník čínský, tedy Camellia sinensis. Nad šálkem čaje nejen o páté.

Botanická zahrada Teplice – oáza pod Krušnými horami



Autor:
Mgr. Jan Ptáček
Botanická zahrada Teplice

V lázeňském městě Teplice, v podhůří Krušných hor se skrývá unikátní botanická zahrada, ve které můžete cestovat po celém světě. A nejen v tom dnešním. V subtropickém skleníku na vás čeká krajina na Teplicku před 20 miliony let i ukázka valdiviánského temperátního deštného lesa Chile a Argentiny.


Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Lesy Vysočiny známe především jako monokulturní smrkové porosty, dnes mnohde velmi zdecimované kůrovcem. Na některých místech se však zachovaly cenné enklávy bučin a suťových lesů. Atraktivní lokalitou v severní části Vysočiny je přírodní rezervace Údolí Doubravy, která je taktéž mykologicky cenná a kde vám představíme jedny z prvních jarních druhů zdejších hub.

(Ne)viditelní kosmonauti: Lišejníky



Autorka:
RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D. Centrum polární ekologie, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity

V našem seriálu o neviditelných kosmonautech jsme vám dosud představovali především řasy a sinice, na kterých bylo provedeno nejvíce experimentů. Nyní se zaměříme na lišejníky, které patří k neodolnějším organismům na Zemi. Lišejníky si poradí s nízkými teplotami i suchem, dokázaly by však přežít v nehostinných podmínkách kosmu?

Léčivé účinky hluchavkovitých rostlin. Bazalky



Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

Hluchavkovité rostliny jsou velmi bohatou čeledí rostlin s mnoha významnými léčivými účinky. Tentokrát se zaměříme na bazalky, kterých je 65 druhů a bezpočet různých barevných a vonných kultivarů. Bazalka vonná, bazalka posvátná, bazalka příjemná…, rozhodně stojí za to je znát nejen podle zvukomalebných jmen. Jsou to nejen léčivky, ale i aromatické byliny používané jako koření.

Chebule srdčitá – ájurvédská léčivka



Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské genetiky, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN

Znáte lunoplodovité? Je to poněkud méně známá čeleď, do které patří i chebule srdčitá, která je jednou z nejdůležitějších ájurvédských léčivek podporujících dobrou kondici. Jméno čeledi odráží tvar semen, která mají polokruhovitý měsíčitý tvar. U chebule se však využívají nadzemní části rostliny, stonky a listy, plné bioaktivních látek.
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše
Cesta do pravěku
Zaujaly vás naše články?

Objednejte si časopis Nová Botanika ještě dnes

na našem e-shopu

MujSvetRostlin.eu
 

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů