Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Seznamy rostlin ohrožených vyhubením se každoročně plní dalšími rostlinnými druhy, ale také se objevují druhy nové, z nichž však 3 ze 4 těchto druhů jsou již při svém objevu na pokraji vyhynutí. Představíme si do loňského roku neznámou madagaskarskou orchidej, kterou před vyhynutím zachránil ohrožený druh pěvce, a ukážeme si i další nejzajímavější nové druhy objevené v loňském roce.

Jedovaté, nebo léčivé? Jedovaté rostliny a jejich léčivý potenciál


Autoři:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK

Jedovaté, nebo léčivé? Záleží samozřejmě na dávce, jak formuloval slavný lékař a alchymista Paracelsus již v 16. století. Minule jsme se zaměřili na poodhalení tajemství interakcí rostlin a hmyzu zejména pomocí silic. Mezi rostlinný arzenál sekundárních metabolitů patří i jiné látky. Povíme si, jaké látky jedovaté rostliny obsahují a k čemu jsou dobré z hlediska léčivých účinků pro člověka.

Galapágy – zatím stále neztracený ráj. Obří „sedmikrásky“ z Galapág


Autor:
Dr hab. prof. Jarosław Proćków
Oddělení biologie rostlin, Ústav environmentální biologie, Vratislavská univerzita přírodních věd

Tentokrát se na souostroví Galapágy vydáme za obřími endemickými „sedmikráskami“, skaléziemi, které jsou rostlinnou obdobou tzv. Darwinových pěnkav. Ve výšce 400 m n. m. vytvářejí skalézie husté, epifytickými lišejníky porostlé skaléziové lesy. Darwinových pěnkav je 15 druhů, tipnete si, kolik endemických druhů má galapážský rod skalézie?
Cesta do pravěku

Autorka:
Mgr. Jana Balarynová, Ph.D.
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Jak rostliny cestují? Člověk má tendenci pohlížet na rostliny jako na nehybné organismy, které žijí na jednom místě připoutané kořeny k půdě. Opak je však pravdou. Například prostřednictvím semen se rostliny mohou pohybovat v prostoru i v čase. My se nyní zaměříme na transport pomocí živočichů včetně člověka.

Autoři:
Mgr. Pavel Vítámvás, Ph.D.
a
RNDr. Ilja T. Prášil, CSc.
Laboratoř biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění, Výzkumný ústav rostlinné výroby

Teplé zimy se již u nás stávají normálem, v letošní zimě byly opět překonány teplotní rekordy za posledních 30 let. Tento fakt má samozřejmě vliv i na dřívější nástup jarní vegetace rostlin, a tím se zvyšuje nebezpečí poškození částí rostlin jarními mrazy. Jaké mrazové teploty jsou kritické pro meruňky, třešně či jabloně? A jak stromy můžeme před náhlými jarními mrazy ochránit?

Řemdihák plstnatý alias kočičí dráp. Léčivka z Amazonie


Autor:
RNDr. Luděk Záveský, Ph.D.
Botanica Nova, z. s., a Ústav biologie a lékařské genetiky, Farmakologický ústav, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN

Kočičí dráp, vilkakora či unkárie, to všechno jsou jména amazonské liány řemdiháku plstnatého. Biologické účinky řemdihláku znali již indiáni, kteří ho tradičně používali. Jméno kočičí dráp však řemdihlák dostal až od Španělů, při pohledu na obrázek jistě tušíte proč.

Vonné látky v životě rostlin. Jak spolu rostliny komunikují


Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

V dalším díle našeho seriálu se zaměříme na tajemství vonných látek při vlastní komunikaci mezi rostlinami. Jak se rostliny navzájem ovlivňují „v dobrém i zlém“, jak vnímají okolní druhy a jsou schopny se dorozumět a ovlivnit nepříznivé podmínky prostředí? Představíme si interakce mezi rostlinami, které jsou klíčové pro úspěšnost daného druhu v daném prostředí.

Domestikované rostliny Severní Ameriky


Autor:
Prof. Ing. Petr Smýkal, Ph.D.
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Ze Severní Ameriky pochází řada starobylých domestikovaných rostlin, z nichž některé důvěrně známe, například slunečnice, kukuřici, tykve, kanadské borůvky, ale také méně známé rostliny, jako je ořechovec či pouva. A víte, jaké přílohy podávají Američané ke krocanovi a co je indiánské jídlo pemikan?

Autorky:
Bc. Tereza Tejklová
Muzeum východních Čech v Hradci Králové
a
Mgr. Lucie Zíbarová
http://mykologie.net

Rezervace Velká Niva na Šumavě je unikátní ekosystém tvořený podmáčenými rašelinnými smrčinami a blatkovými bory, kde najdeme řadu chráněných rostlin i živočichů. My se seznámíme se vzácnými druhy hub, jako je holubinka rašelinná, pórnatka pomerančová či smrtelně jedovatý pavučinec výjimečný.

Čertovo lejno a jeho léčivé účinky



Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Přestavte si, že tato rostlina z čeledi miříkovitých je v Indii jedna z nejpoužívanějších léčivých rostlin. Dáte si čertovo lejno? Po opražení na oleji však získá příjemnou chuť i vůni připomínající česnek či cibuli. To už by šlo, co říkáte, i když posledně jmenované druhy někteří lidé také příliš neoblibují. Pojďme se tedy podívat na léčivé účinky ločidla, které rozhodně stojí za to.

Botanické tajemství Metópionu



Autorka:
RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.
Botanica Nova, z.s.

Rod ločidlo jsme již zmínili, a ne, to snad ne, čertovo lejno v parfému? Kdepak, tentokrát půjde o jiný druh, který se jmenuje ločidlo galbanorodé a je jednou z hlavních složek starověkého parfému Metópion. Dokonce mu propůjčilo jméno, protože metópion se říkalo právě ločidlu, z nějž parfém obsahuje pryskyřici. Pojďme si představit všechny rostliny, jimiž je tvořen.


Autoři:
Prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.
Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity a Centrum biomedicínského výzkum FNHK,
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
a další

Blín, durman a rulík jsou rostliny známé již od starověku a jsou to důležité zdroje bioaktivních látek, které mají využití v současné medicíně. Izolace alkaloidů využitelných v medicíně je totiž v tomto případě ekonomicky výhodnější než jejich syntetická výroba, a proto se rostliny pěstují ve velkém. Pojďme si je více představit.

Semena a plody na cestách. Vítr, voda, samoobsluha



Autorka:
Mgr. Jana Balarynová, Ph.D.
Katedra botaniky, Univerzita Palackého v Olomouci

Rostliny umí cestovat nejrůznějšími způsoby, již jsme si ukázali, jak jim mohou pomoci živočichové. Nyní se podíváme, jak může pomoci vítr či voda i jaké mechanismy si vyvinuly rostliny, které se spoléhají jen samy na sebe. A zkuste hádat, může jedna rostlina být specializovaná jen na jeden typ přenosu, nebo využívá více druhů přenosu svých semen?

Ekologická obnova horských luk



Autorka:
Ing. Janka Martincová, Ph.D.
Národné poľnohospodárske a potravinárske centrum, Výskumný ústav rastlinnej výroby, Ústav trávnych porastov a horského poľnohospodárstva

Obrazovou formou si ukážeme diverzitu horských luk v souvislosti se způsobem obhospodařování. Příkladem zachování rostlinné diverzity u nás jsou bělokarpatské louky. V poslední době však dochází v souvislosti s postupným opouštěním tradičních forem hospodaření k výrazné degradaci mnoha stanovišť. Zavítáme do tradiční dovolenkové destinace Nízkých Karpat - Slovenského ráje.

Léčivý koktejl ibišku súdánského



Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
Botanica Nova, z. s., a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Ibišky jsou vděčnými rostlinami pěstovanými pro své velké dekorativní květy - bílé, červené, modré… Ibišek súdánský je však specifický tím, že se pěstuje nejen pro okrasu, ale především pro své dužnaté kalichy, které patří mezi superpotraviny a mají celou škálu pozitivních účinků na lidský organismus.
Odhalte skrytá tajemství rostlinné říše
Cesta do pravěku
Zaujaly vás naše články?

Objednejte si časopis Nová Botanika ještě dnes

na našem e-shopu

MujSvetRostlin.eu
 

Předplatné

PŘEDPLATNÉ I JEDNOTLIVÁ ČÍSLA V TIŠTĚNÉ I ELEKTRONICKÉ VERZI MŮŽETE OBJEDNÁVAT:

• on-line na e-shopu MujSvetRostlin.eu
• e-mailem na adrese redakce
redakce@novabotanika.eu nebo predplatne@novabotanika.eu a objednavky@mujsvetrostlin.eu
• v síti vybraných distributorů