Způsob rozmnožování, při kterém potomek zdědí genetickou informaci pouze od jednoho z rodičů, nazýváme apomixií. Pokud je tímto rodičem samčí rostlina nebo jen samčí pohlavní orgány či buňky oboupohlavné rostliny, hovoříme o androgenezi. V takovém případě mateřská samičí rostlina, pokud je její přítomnost a úloha nezbytná, slouží pouze jako jakýsi inkubátor k vývoji nového jedince. Tento poměrně neobvyklý způsob rozmnožování „objevilo“ několik rostlinných druhů přirozeně a v takovém případě hovoříme o paternální apomixii jako opaku daleko častější apomixie maternální, kdy je...
Celé znění článku si přečtete zde. Vývoj pylu: od mikrosporocytu ke zralému pylovému zrnu
Pro životní cyklus rostlin je charakteristické střídání haploidní (gametofytické) a diploidní (sporofytické) generace. Ve vývojové linii cévnatých rostlin je patrná tendence k redukci gametofytu a k jeho stále větší funkční závislosti na sporofytu. U vývojově nejpokročilejších rostlin krytosemenných, jež v současnosti se svými více než 280 000 druhy představují naprostou většinu rostlinných druhů, dosáhla redukce gametofytu svého maxima. Právě ta je spolu s dokonalou ochranou reprodukčních orgánů a využíváním mechanismůvýběru životaschopnějšího pylu považována za hlavní příčinu jejich evolučního úspěchu.Většina krytosemenných rostlin... Celé znění článku si přečtete zde.
Růst pylové láčky: od opylení k oplození Vývoj a funkce samčího gametofytu krytosemenných rostlin představuje komplexní sled na sebe navazujících procesu, který vyžaduje koordinovanou spolupráci rozličných buněčných typu a pletiv a s tím související specifickou genovou expresi. Na tomto procesu se podílejí pletiva gametofytická (mikrospora, zrající pylové zrno, pylová láčka) i sporofytická (prašník, tapetum, vodicí pletiva čnělky). Gametofytickou vývojovou fázi je možno rozdělit na dvě na sebe navazující období, vývojové a funkční...
Legenda k titulnímu obrázku: Pylová zrna krytosemenných rostlin zobrazená pomocí skenovací elektronové mikroskopie. Horní řada zleva doprava: Brassica napus, Capsicum annuum, Nicotiana tabacum; prostřední řada zleva doprava: Papaver somniferum, Passilora alata, Helianthus annuus, Lonicera sp.; spodní řada zleva doprava: Clivia sp., Solanum lycopersicum, Eucomis bicolor.
Autor: doc. RNDr. David Honys, Ph.D. a kol. Laboratoř biologie pylu, Ústav experimentální botaniky AV ČR
Další zajímavé informace z vědeckého výzkumu si přečtete v tištěné či e-verzi časopisu Nová Botanika.
